245/16 Revize a aktualizace Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020 s platností od roku 2017; T: 7.12.2016

Příčiny neplnění strategických cílů NSBSP lze shrnout do dvou oblastí:

a) nedostatečné zajištění systému řízení bezpečnosti silničního provozu a systémové podpory realizace opatření Akčního programu NSBSP a

b) neplnění nebo jen formální naplňování konkrétních bezpečnostních opatření ve specifických problémových oblastech, zejména zranitelných účastníků silničního provozu – chodců, cyklistů a motocyklistů (více jak třetinu usmrcených tvoří nemotorizovaní účastníci) a v kritických věkových kategoriích (účastníci ve věku 19 –24 let, 65 a více let a 25–44 let).

Při hodnocení dle druhu komunikací mezi roky 2009 a 2015, s výjimkou komunikací na území hl. města Prahy, nebylo na žádném z nich dosaženo předpokládaného snížení počtu usmrcených osob. Z hlediska plnění dílčích cílů bylo naplnění stanoveného předpokladu u usmrcených dosaženo pouze u nehod zaviněných alkoholem a nepřiměřenou rychlostí.

Bude-li vývoj pokračovat jako v posledních letech stane se Česká republika v horizontu deseti let nejnebezpečnější zemí EU. Oproti stanoveným předpokladům realizace NSBSP zemřelo na našich silnicích v letech 2012–2015 o 261 osob více. Kromě lidské tragédie a lidského utrpení dopravní nehody znamenají i obrovskou ekonomickou ztrátu pro celou společnost. Celospolečenská ztráta způsobená nehodovostí v silničním provozu za rok byla předběžně vyčíslena sumou přesahující 58 mld. Kč. Tato částka má ve svých důsledcích dopady jak na výdajovou, tak i na příjmovou stránku státního rozpočtu a představuje cca 92 % schodku státního rozpočtu.

Související soubory

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/