161/13 Novela zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců; T: 27.11.2013

Účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byla opakovaně odkládána, a to zákonem č. 218/2007 Sb. na 1. leden 2010, zákonem č. 282/2009 Sb. na 1. leden 2013 a zákonem č. 463/2012 Sb. na 1. leden 2015. Tomuto zatím poslednímu odložení předcházelo zpracování rozsáhlé novely zákona, která měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2013. Tato novela vyvolala značnou negativní reakci, nicméně kritika se týkala především platného zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců schváleného již v roce 2006. S ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády a závěry Porady ekonomických ministrů i Rady hospodářské a sociální dohody vláda novelu zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců neschválila, protože došla k závěru, že namítané nedostatky vyplývající ze samotné koncepce zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců nelze překlenout jen novelizací zákona ani dalším odložením jeho účinnosti a rozhodla o zrušení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a souvisejících zákonů. Současně uložila Ministerstvu financí a MPSV předložit analýzu dané problematiky s návrhem věcného řešení. Analýza byla schválena usnesením vlády č. 781 ze dne 24. října 2012 a současně bylo uloženo ministrům financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví předložit návrh zákona upravujícího povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem a nemocí z povolání.

MPSV připravilo návrh zákona, kterým se zrušuje zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců a související zákony. V rámci projednávání návrhu na zrušení zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců v Parlamentu ČR došlo k tomu, že Senát přijal k tomuto návrhu zákona komplexní pozměňovací návrh spočívající v odložení účinnosti zákona o 2 roky, tedy na 1. ledna 2015; tento komplexní pozměňovací Poslanecká sněmovna schválila.

Cílem nyní předkládané právní úpravy spočívající v opětovném odložení účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a s ním souvisejících zákonů o jeden rok, tj. na 1. leden 2016, je vymezení potřebného časového prostoru nové vládě pro provedení celkového zhodnocení možností zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání, rozhodnutí o způsobu řešení zabezpečení zaměstnanců v těchto případech, přípravu a projednání potřebných změn a pro promítnutí zvoleného řešení do právního řádu; rovněž je třeba brát zřetel i na dostatečnou legisvakanci.

Související soubory

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/