Kubelková: K vládním výdajovým rámcům aneb S deficitem na věčné časy a nikdy jinak

27.04.2016

Vláda dnes přerušila jednání o návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019 – pár čísel, která každoročně prakticky procházejí bez povšimnutí. Jedná se ale o základ pro tvorbu příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol a státních fondů. A vypadá to opět na nemilé překvapení.

Vláda se v současnosti chválí za to, že se jí daří plnit svůj závazek udržovat schodek veřejných financí pod 3 % HDP. To je ale samozřejmostí, nehledě na to, že chlubit se deficitem je samo o sobě jistým druhem protimluvu. Nemůžeme se přece spokojit s nezbytným minimem a být na svůj výkon ještě pyšní. V podmínkách hospodářského růstu a vzhledem k cílům Programového prohlášení vlády by měl být postup vlády výrazně ambicióznější, čemuž musí odpovídat i návrh výdajových rámců na roky 2017 až 2019. Výdajové rámce by měly vytvořit předpoklad pro konstrukci přebytkových rozpočtů. Bohužel při pohledu na současnou vládní rétoriku je placení dluhů státu takřka utopií.

Podle březnových údajů ČSÚ vzrostl HDP v roce 2015 o 4,3 %, což je nejvyšší růst za posledních osm let. Za hospodářským růstem v loňském roce stála především domácí poptávka, přičemž spotřeba domácností i investiční aktivita rostly nejrychleji od roku 2007. Přesto byl výdajový rámec na rok 2015 meziročně vyšší a byl ve finále stejně jako v roce 2014, bohužel, významně překročen.

Dle predikcí českých i mezinárodních institucí se české ekonomice bude dařit i v horizontu navržených výdajových rámců, tedy v letech 2017 až 2019, kdy se má růst pohybovat kolem 2,5 %. Dle dubnové predikce Hospodářské komory ČR by měla česká ekonomika v letošním i příštím roce růst tempem 3,0 %. Predikce pro rok 2018 činí 2,8 % a výhled na rok 2019 je 2,6 %. V porovnání s výjimečným výsledkem roku 2015 se sice jedná o nižší hodnoty, bez jediné pochyby je to ale vývoj výrazně pozitivní a stabilní, který by nám řada evropských zemí mohla závidět.

Na co tedy vláda čeká? Kdy jindy hodlá vést fiskální politiku, která by byla zodpovědná vůči budoucím generacím a nevytěsňovala soukromé investice? Vláda má jedinečný prostor pro hospodářskou politiku zaměřenou v prvé řadě na optimalizaci výdajů státu směrem k větší konkurenceschopnosti českých podnikatelů, a tedy i tuzemské ekonomiky jako celku. To je navíc jeden z cílů současné vlády.

Místo neustálého navyšování výdajových rámců by měla současná vláda, i vzhledem k ekonomicky výrazně příznivému období, usilovat o jejich snižování. Minimálně verbálně. Ve strategických dokumentech vlády ale není ani zmínka o vyrovnaných, resp. přebytkových rozpočtech v příštích letech, a není k tomu vedena ani diskuze ve veřejném prostoru. Nehovoří se ani o přehodnocení navržených rámců tak, aby byla výrazně navýšená motivace podnikatelů k dosahovaným výsledkům, která úzce souvisí s růstem konkurenceschopnosti a tím i blahobytu.

Vzhledem k cílům Programového prohlášení vlády měla být provedena prověrka hospodaření státu zaměřená především na mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Na základě těchto výsledků následně mělo dojít k přehodnocení výdajových rámců, resp. návrh výdajových rámců by měl již tyto výsledky zahrnovat, což ale nebylo v praxi naplněno.

Výdajové rámce postrádají zapracování výsledků deklarovaného nesmlouvavého boje proti všem formám korupce a promítnutí cíle snížit výrazným způsobem zátěž podnikatelů stejně jako zefektivnění řízení vědy, výzkumu a inovací. Tato opatření by totiž ve výsledku měla výrazně posílit ekonomický výkon i příjmy budoucích rozpočtů, vytvořit tak prostor k relativně bezbolestnému zpomalení nominálního růstu, resp. zaparkování výdajů, a umožnit tak sestavení již zmiňovaných vyrovnaných a přebytkových rozpočtů. Výdajové rámce ale evidentně nepočítají s žádnými výraznými úsporami, a nepočítají ani s provedením prověrky výdajů, resp. s účinnými opatřeními alespoň k relativnímu (vzhledem k HDP) snižování neustále vzlínajících a ekonomiku nesmírně zatěžujících mandatorních a kvazimandatorních výdajů. Nehovořím ani o chybějícím zpracování celkových dopadů navržených výdajů do konkurenceschopnosti ČR jako celku, zejména do výrobního sektoru a sektoru služeb, kteří jsou tvůrci hodnot a zaměstnanosti.

A poslední poznámka na závěr. Jednou schválené výdajové rámce musí být pro vládu skutečně závazné, musí být tedy pevně daným stropem. Jejich překračování se rozhodně nesmí stát obvyklou praxí a vláda by se měla za jejich překročení veřejně obhájit občanům i podnikatelské veřejnosti.

Možná je až příliš troufalé věřit, že důvodem přerušení projednávání střednědobých výdajových rámců je time-out, který si vláda bere k otočení kurzu dosavadní fiskální politiky? Byla by to skvělá zpráva nejen pro české podnikatele.

Karina Kubelková, vedoucí oddělení analýz HK ČR

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/