Kroky EK proti vyhýbání se daňovým povinnostem

17.02.2016

Pozice Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory k „anti-tax avoidance package“ a souvisejícím tématům

Svaz průmyslu a dopravy ČR (dále jen Svaz) a Hospodářská komora (dále jen Komora) podporují jak záměr boje proti daňovým únikům, tak snahy o zamezení významným přesunům daňových základů, nicméně veškerá opatření musí být vždy včas komunikována a nesmí narušovat právní jistotu firem, vycházející z platných norem jednotlivých států. Veškerá opatření na úrovni EU musí být vždy podrobena důkladné analýze dopadů, včetně vlivu na zvýšení administrativní náročnosti a přenášení rizik na poctivé daňové subjekty, a zároveň respektovat podmínky v zemích mimo EU. Implementaci nástrojů proti tzv. BEPS („rozmělňování daňových základů a přesouvání zisků“) dle Akčních plánů OECD by neměla EU provádět osamoceně, ale v časové i věcné koordinaci s klíčovými globálními ekonomikami, jako je například USA. Už vůbec by EU neměla jít nad rámec doporučení OECD a přicházet s dalšími specifickými úpravami. Náš postoj zůstává proto opatrný a nadále požadujeme od EK komplexní dopadovou studii, jak by návrhy implementace BEPS dopadly na podnikatelské prostředí EU.
EK na konci ledna 2016 zveřejnila „balíček proti vyhýbání se daňovým povinnostem“, který obsahuje prvky jako revizi směrnice o spolupráci daňových správ, doporučení pro uzavírání daňových smluv mezi jednotlivými státy (smlouvy o zamezení dvojímu zdanění) či Směrnici o vyhýbání se daňovým povinnostem s šesti konkrétními právně závaznými opatřeními.

Přesouvání daňového základu, daňové úniky, daňová optimalizace jsou příklady pojmů souvisejících s otázkou vazby mezi ekonomickou aktivitou a místem zdanění. Cílem EU v rámci záměru „spravedlivějšího zdanění“ je právě maximalizace zdanění v místě dle ekonomické aktivity. Ne vždy je ale toto rozlišení jednoduché a jednoznačné, například u nehmotných aktiv a výhod z nich plynoucích.

Pro Českou republiku z pohledu podnikatelského sektoru, přesněji pro mezinárodní společnosti působící v České republice, konkrétní prvky obsažené v navrženém balíčku většinou zřetelně negativní nejsou. I když do budoucna nelze v možných navazujících krocích vyloučit rizika spojená například s tím, jak EU jako celek či jednotlivé státy budou dílčí opatření specifikovat. Chtěli bychom věřit, že nedojde k jejich zpřísňování a rozšiřování požadavků kladených na daňové subjekty.
První sledovanou oblastí, která se dotkne řady větších mezinárodně působících podnikatelských subjektů, je tzv. Country-by-country reporting (povinnost zpracovat a finanční správě předat výkaz transakcí ve skupině s údaji o výnosech, ziscích, zaplacených daních z příjmů apod.). V ČR již několik velkých mezinárodně působících firem má povinnost podávat zvláštní přílohu k přiznání k dani z příjmů právnických osob, ve které uvádějí transakce ve skupině. Nyní představený balíček se týká „pouze“ spolupráce ve formě sdílení reportů mezi jednotlivými daňovými správami členských států, přesněji sdílení reportu s informacemi souvisejícími se zdaněním mezi daňovou správou v zemi, kde je mateřská společnost mezinárodní skupiny rezidentem, a daňovou správou v zemi, kde sídlí člen (dceřiná společnost) této skupiny. Rizikem do budoucna ale mohou být snahy formulář dále rozšiřovat či posouvat hranici pro definici „skupiny mezinárodních podniků“ (celkový konsolidovaný příjem nad 750 mil. eur), které se výkazní povinnosti týkají. Významný bude také návrh záměru Country-by-Country reportingu ve vztahu ke zveřejňování údajů (dostupnosti údajů veřejnosti), kde podnikatelská sféra zastoupená Svazem a Komorou požaduje, aby podrobný rozsah výkazů nebyl povinně zveřejnitelný a kontrola byla na straně finanční správy. Očekává se, že zmíněný návrh bude předložen v dubnu či květnu 2016.
Druhou oblastí s konkrétními návrhy je Směrnice, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem tak, aby se eliminovaly situace, kdy jsou využívány rozdíly v národních úpravách daňových systémů ke snížení daňových povinností. Jak Svaz, tak Komora nevidí jako vhodnou a možnou úplnou unifikaci/harmonizaci daňových systémů. Fiskální potřeby i hospodářské politiky jsou a dlouho budou v jednotlivých členských zemích rozdílné. V integrovaném, nicméně přirozeně heterogenním prostředí bude vždy logická snaha firem přesouvat své aktivity do oblastí, které představují příznivější podmínky pro podnikatelskou činnost. I proto považujeme za jednostranný a neobjektivní pohled Komise na „škodlivost nízkých sazeb“, když jsou to často naopak právě vysoké sazby či komplikovanější daňová administrativa, co více škodí podnikatelskému prostředí, a v důsledku toho i vůbec ekonomickým a sociálním zájmům Evropy. Sama navržená opatření, pokud nebudou dále zpřísňována, jako výrazně problematická nevidíme. Například limit pro daňovou odpočitatelnost, resp. uznatelnost úroků (netýká se finančního sektoru) by vesměs neměl činit problémy. Čisté úrokové náklady se často pohybují v podmínkách české míry zadluženosti a struktury nákladů spíše v řádech jednotek procent EBITDA, anebo tuzemské firmy mají často poměrně vysoký podíl vlastního kapitálu k celkovým aktivům. Firem v České republice se netýká ani tak zvaná switch-over clause (ustanovení případů, kde se osvobození od zdanění ze zahraničí neuplatňuje), která reaguje na osvobozování některých zahraničních příjmů od zdanění. V ČR jsou již nyní všechny příjmy ze zahraničí z rozdělení zisku zdaňovány. Problematické pro výklad v praxi však může být obecné pravidlo proti zneužívání a posuzování operací, které „nejsou skutečné a jejichž hlavním účelem bylo získání daňové výhody“. Materiály překládané Evropskou komisí mohou sice přinést výhody pro daňovou správu, ale postrádáme jak v návrzích, tak ve filozofii textu prvek pozitivně oslovující podnikatele. Rozhodně nerozporujeme zvýšenou spolupráci mezi správci daně, pokud je zabezpečena bezpečnost převodu dat. Balíček opatření se ale podle našeho názoru dostatečně nevypořádává s možnou kolizí s již uzavřenými dvoustrannými smlouvami o zamezení dvojímu zdanění.
Hlavním záměrem v oblasti mezinárodního zdanění zůstává CCCTB. Konkrétní návrhy by měla Komise předložit v letošním roce. Pozice Svazu a Komory zůstává neměnná a i nadále trváme na potřebě důkladné přípravy a principu dobrovolnosti.

Kontaktní osoby:
Za SP ČR: Ing. Bohuslav Čížek, Ph.D., MBA, bcizek@spcr.cz, 225 279 203
Za HK: RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA, mincic@komora.cz, 266 721 340

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/