Krátkodobé a sobecké gesto

13.04.2021 Vladimír Dlouhý

Potravinové kvóty: v sázce je renomé České republiky i vývoj celé naší ekonomiky

Poslanci mají na dnešní schůzi v rukou zákon, jehož schválení ve sněmovní verzi by znamenalo kromě soudních sporů s unijními zeměmi taktéž přímé ohrožení ekonomické stability České republiky, tolik založené na exportu a dobrých zahraničních vztazích.

Novelizace zákona o potravinách a tabákových výrobcích se bohužel během projednávání v dolní parlamentní komoře stala nástrojem populismu některých poslanců, kteří do této jinak velmi přínosné normy implementovali potravinové kvóty. Jen pro osvěžení paměti: obchody o ploše nad 400 metrů čtverečních by měly u vybraných druhů potravin prodávat od příštího roku minimálně 55 procent českých produktů a tento podíl má do roku 2028 narůstat až na 73 procent. Senát naštěstí tento nesmysl nepustil dál, a poslanci tak během dneška dostanou možnost reparátu. Tato (jen velmi zdánlivě) bohulibá iniciativa má totiž odvrácenou stranu mince, o níž jsme se z úst předkladatelů ovšem nedozvěděli. Prosazení kvót do potravinového zákona by kromě omezení nabídky potravin a neoddiskutovatelného porušení evropských obchodních pravidel zanechalo i dalekosáhlé následky na české ekonomice. A to je to poslední, co v koronakrizi potřebujeme.

Vy nám potraviny, my vám průmyslové výrobky

Myslíte si, že by se našim exportérům líbilo, kdyby jejich výrobky a zboží zakazovali v jiných evropských státech? Mám za to, že rozhodně ne. Ve válkách – v tomto případě těch obchodních – se bojuje tím, v čem jsme nejsilnější nebo co způsobí protivníkovi největší škody. V téhle válce my omezíme dovoz potravin k nám a Evropa na oplátku třeba „přiškrtí“ například dovoz strojů od nás. Tohle by opravdu nemuselo dopadnout dobře a my rozhodně nejsme ve srovnání s největšími ekonomikami EU v takové pozici, abychom odvetná opatření zvládli rychle odvrátit bez dlouhodobých hospodářských škod.

Česká republika je exportní ekonomikou, její podíl vývozu na HDP dosahuje 80 procent a země EU jsou našimi hlavními obchodními partnery. Je více než pravděpodobné, že kvóty na potraviny vyhodnotí EU jako diskriminaci zahraničních výrobků na českém trhu. A uvalené ekonomické nebo obchodní sankce by v konečném důsledku nezaplatil nikdo jiný než český daňový poplatník. Pokud si ostatní státy začnou bránit svůj trh obdobným způsobem, bude to mít velmi negativní dopad i na naši zaměstnanost. V ohrožení se najednou ocitnou desítky tisíc pracovních míst. Tomuto scénáři bych se vlastně vůbec nedivil. My pak navíc nebudeme mít pochopitelně žádný morální nárok si stěžovat.

Zkoušeli to i ostatní. A narazili

Ano, několik obdobných pokusů tu před námi bylo. Už na počátku 80. let minulého století bylo Irsko odsouzeno rozsudkem Evropského soudního dvora za vládní kampaň „Buy Irish“, tedy v překladu „Nakupujte irské zboží“. Vedla k omezení obchodu, poškozovala dovozce a tím narušovala volný pohyb zboží. O zvýhodnění domácích potravin se pokusilo před pár lety i Maďarsko nebo Rumunsko, ale obě země narazily. V hledáčku Evropské komise se předloni ocitlo i Slovensko kvůli tomu, že na reklamních letácích museli obchodníci pod hrozbou pokuty zajistit, aby minimálně polovina propagovaných potravin a zemědělských výrobků byla vyrobena na Slovensku. Samozřejmě že jde o rozpor s právem EU, protože dochází k omezení propagace výrobků z jiných členských států.

Poslanecký pozměňovací návrh přinášející do zákona kvóty byl navíc napsán tak, že by nebyl v praxi realizovatelný ani vymahatelný. Určuje povinný podíl z prodejů, nikoliv nabídky, navíc objem prodejů definuje hmotností. Celé je to bezprecedentní opatření, které by na trhu vyvolalo hlubokou právní nejistotu a enormní byrokratickou zátěž. I samotný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž by měl jeho dodržování kontrolovat, se proti tomuto opatření veřejně ohradil a označil ho za neaplikovatelné.

Za připomenutí stojí také to, že celkem osm zemí Evropské unie prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi už v lednu vyjádřilo své výhrady vůči zvažovaným kvótám. V případě schválení zákona ve sněmovní verzi by podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, jež je na jednotném trhu v Unii nepřípustná.

V sázce je mnohem víc, než si možná zákonodárci uvědomují. Zemím střední velikosti, jakou je také Česko, by mělo kromě ekonomických zájmů záležet i na mezinárodním renomé. Cesta k dobrému mezinárodnímu partnerství ale nevede přes protekcionismus ani jakékoliv kvóty na cokoliv. Koneckonců žijeme ve volném tržním prostředí. Dejme proto o sobě vědět jiným způsobem než krátkozrakými a sobeckými gesty a pojďme se prosadit férovou hospodářskou soutěží. Schopnosti i možnosti na to naše země i firmy bezesporu mají.

V některých aspektech rozumím argumentu, že jiné země provozují skrytý protekcionismus při dovozu potravin a že je nutné české producenty podpořit. Přijetí tohoto zákona v poslanecké verzi však není tou správnou cestou a paradoxně české firmy spíše poškodí.

Lidové noviny, 13. 4. 2021

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/