Komentář ředitele Odboru legislativy, práv a analýz HK ČR Ladislava Minčiče

28.08.2015

Vše souvisí se vším a s něčím i více aneb Od minimální mzdy k veřejným zakázkám a zpět

Vláda nedávno schválila výrazné jednorázové zvýšení minimální mzdy a v současné době se vláda, nebo přinejmenším její doporučující orgány (rada pro boj s korupcí či legislativní rada) zaobírají novou právní úpravou zadávání veřejných zakázek. Tímto sousedstvím v místě a čase se však souvislost mezi oběma fenomény pokračujícího léta zdaleka nevyčerpává. Členové Hospodářské komory upozorňují na základě svých zkušeností na daleko rafinovanější provázanost obou sfér státní regulace.

Jednotlivě jak k minimální mzdě, tak k veřejným zakázkám se HK ČR mnohokrát kriticky vyjádřila na různých odborných fórech, v připomínkových řízeních i v médiích. Nebudu zde opakovat použité argumenty. Jak známo, doposud v soutěži o zakázku v naprosté většině případů rozhoduje nabídková cena, která musí být konečná. Nechme stranou jednorázové okamžité dodávky, problém je u zakázek na delší časové období, třeba 3 roky. Často jde o zakázky, kde i více než ¾ nákladů tvoří mzdy a povinné odvody – typicky o úklidové služby, ostrahu nebo pomocné nekvalifikované práce. U takových dodávek je téměř nemožné výrazněji zvyšovat produktivitu práce, fakticky právě pro tyto účely bývají najímáni pracovníci za minimální mzdu. Zároveň platí, že zejména ve zmíněných oblastech musí potenciální dodavatel při legální snaze předložit minimální cenu svou nabídku vystavět přinejmenším zčásti právě na využití práce zaměstnanců pracujících za minimální mzdu.

Zadavatelé však trvají na tom, že vysoutěžená cena musí být konečná a platná v neměnné výši pro celé období realizace zakázky. Vyjdeme-li z toho, že se ani uchazeč, a tím méně zadavatel neuchylují k porušování či obcházení zákona a nehledají zastírací „řešení“ ve vícepracích či doplňkové zakázce pro téhož dodavatele, je případné náhlé skokové zvýšení minimální mzdy katastrofou pro dodavatele. Nemusí mít alternativní zakázky k dočasnému pokrytí dílčí ztráty, a dlouhodobě podnikat s celkovou ztrátou už vůbec nemůže. Dochází tak k předčasnému ukončení zakázky a následnému lovení dalšího“hejla“ šikovným zadavatelem, který se záviděníhodnou péčí řádného hospodáře skutečně efektivně spolupracuje se soukromým sektorem. Zadavatel to pochopitelně musí to mít dobře zkalkulováno, vždyť samo nové výběrové řízení něco stojí.

Považovat předem sotva odhadnutelný vývoj minimální mzdy za běžné podnikatelské riziko, které lze nějak ošetřit hledáním rezerv v produktivitě dílčího projektu anebo dodavatelova byznysu jako celku, ale v daných případech není možné. Doposud aplikované nepravidelné, jak co do okamžiku zavedení, tak co do částky, zvyšování minimální mzdy politickým rozhodnutím, představuje nepředvídatelný vnější šok, srovnatelný s nečekaným razantním zvýšením daní, a mělo by být zákonným nárokem na korekci vysoutěžené ceny. Anebo musí vláda zavést transparentní, předvídatelný mechanismus indexace minimální mzdy.

Ladislav Minčič,
poradce prezidenta HK ČR a ředitel odboru Legislativy, práv a analýz HK ČR

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/