Komentář poradce prezidenta HK ČR Petra Zahradníka

19.10.2015

Makroekonomická mozaika: Téměř nulový cenový růst a třetí nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vyhlížejí lákavě, nicméně též v sobě skrývají jistá ale

S mírným odstupem lze konstatovat, že v říjnu zveřejněná čísla o makroekonomickém vývoji v České republice mírně korigovala dosavadní téměř bezbřehý, nicméně stále ještě krátkou dobu trvající optimismus. Poté, co došlo k jistému utlumení stavební výroby i spotřebitelské poptávky a jistá rizika jsme shledali i v momentálním vývoji obchodní bilance, snad jen průmyslová výroba držela skvělou pozici odpovídající nynější tuzemské ekonomické výkonnosti.

Zbývající dva z klíčových indikátorů zveřejněných v říjnu, inflaci a nezaměstnanost, lze hodnotit též optikou obvyklosti posledního období, u nichž je těžké vyřknout jednoznačný soud ohledně pozitivního vývoje, bez ohledu na líbivou vnější fasádu. Téměř nulový cenový růst a třetí nejnižší míra nezaměstnanosti v EU vyhlížejí lákavě, nicméně též v sobě skrývají jistá ale.

Nárůst hladiny spotřebitelských cen směrem k inflačnímu cíli se stále nedaří a samotný zářijový vývoj se tomuto úmyslu dále vzdálil, když meziroční inflace dosáhla na 0,4 %, meziměsíčně však byl vykázán další cenový pokles v rozsahu 0,2 %. Cenový vývoj v září byl ovlivněn končící prázdninovou sezónou, meziročně však bylo zásadní porovnání cen pohonných hmot, které za toto období klesy o více než 15 %.

Na druhou stranu se však i česká „neinflace“ může zdát být v evropském kontextu příliš vysoká, když meziroční inflace v EU poklesla o 0,1 % (meziměsíčně naopak vrostla o 0,2 %) a 18 členských zemí EU z 28 se momentálně nachází v deflaci!

Míra nezaměstnanosti v září dále poklesla již na 6 %, což podle srovnatelné metodiky Eurostatu znamená hodnotu pod 5 % a stále pozici mezi zeměmi s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU. Trh práce však začíná nabírat syndromy, jež nebyly příliš vítány podnikatelskou komunitou před osmi a více lety – mírně klesající počet nezaměstnaných je provázen téměř trojnásobně rychlejším tempem růstu volných, neobsazených míst, jejichž počet se blíží 110.000. To ukazuje na fakt, že i přes veškerou snahu v podobě projektů rozvoje lidských zdrojů se míjí významnějšímu účinku snaha o přizpůsobení se nezaměstnaných potřebám, které trh práce od pracovní síly vyžaduje.

Petr Zahradník,
poradce prezidenta Hospodářské komory a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/