Komentář poradce prezidenta HK ČR Petra Zahradníka – Evropské události uplynulého týdne očima ekonoma Petra Zahradníka

23.11.2015

Důsledky pařížské teroristické tragédie se v průběhu minulého týdne velmi rychle přesunuly do Bruselu, kam sahají identifikované nitky zločineckých skupin. Úsilí o jejich zneškodnění se viditelně projevilo v ulicích, když běžný provoz v nich byl přijatými kroky ovlivněn, instituce EU však fungovaly na plný plyn. A v uplynulém týdnu měly ve své agendě až mimořádnou četnost nosných témat, jimž tentokrát jednoznačně dominovala infrastruktura, především ta energetická.

Strategie boje proti terorismu byla předmětem mimořádného zasedání Rady EU ve složení ministrů vnitra a spravedlnosti; předmětem jednání byla velmi ucelená sada opatření a nástrojů, počínaje urgentními postupy k likvidaci momentálního nebezpečí, až po dlouhodobě zaměřená a čas vyžadující postupy při zajištění požadavku minimalizace negativních dopadů spojených s jejich zaváděním na vlastní fungování integrace.

Z „mírových“ témat se zaměřme na ta, která vykazují vysokou míru relevance vůči České republice. Dominují jim ta infrastrukturní. Za velmi zajímavý lze považovat v pořadí druhý Srovnávací přehled o dopravě v EU (EU Transport Scoreboard). Jedná se o ucelený pohled na dopravní systém viděný prostřednictvím čtyř témat (vnitřní trh; investice a infrastruktura; energetická unie a inovace; lidé) a 29 dopravních kategorií. Jeho smyslem je napomoci členským státům identifikovat na srovnatelné bázi možnosti zlepšení vnitrostátních dopravních systémů. Nejlépe z tohoto srovnání vyšlo Nizozemsko, následované Švédskem, Finskem, Velkou Británií a Dánskem. Česká republika společně s Maďarskem zaujala ne zcela lichotivou 20. příčku, což opětovně dokazuje nedostatečnost naplňování potenciálu dopravní infrastruktury a mobility v zemi, nacházející se blízko geografického středu EU.

Mezi tématy uplynulého týdne však rezonovala především energetika; Evropská komise přijala 195 projektů společného zájmu v oblasti energetické infrastruktury, které by měly přispět k naplňování cílů v případě energeticko-klimatického balíčku a o které se může opřít koncept Energetické unie. Projekty představují zásadní příspěvek pro integraci trhu s energií, posílení nabídky energetických zdrojů, pro překonávání energetické izolace některých členských států a rozvoj segmentu obnovitelných zdrojů energie. Z celkového počtu je 108 projektů z oblasti elektřiny, 77 se týká zemního plynu, 7 ropy a 3 jsou zaměřeny na inteligentní sítě.

Energetickým vrcholem však bylo Stakeholders Forum k energetické unii, na kterém místopředseda Evropské komise pro Energetickou unii Maroš Šefčovič představil devět měsíců po jejím spuštění Zprávu o stavu Energetické unie, v níž zmínil klíčové body aktuálního zájmu: úspěch globální klimatické konference COP-21 v nadcházejících dnech konané v Paříži, zaměření se na zákazníka a sociální spravedlnost, geopolitické souvislosti a transparentnost a předvídatelnost. Na této vrcholné akci byly též představeny klíčové úkoly na rok 2016, jež upřesnil komisař pro záležitosti energetiky a klimatu Miguel Arías Canete: příprava právních předpisů pro lepší fungování trhu s elektřinou; obnovitelné zdroje energie a snížení spotřeby energie a zabezpečení dodávek plynu. Zdůrazněna byla též potřeba kvalitní správy (governance) projektu Energetické unie. Z dalších v této souvislosti zveřejněných dokumentů mohou zaujmout například Zpráva o pokroku v oblasti energetické účinnosti, Zpráva o pokroku v oblasti klimatu, Zpráva o vývoji spotřebitelských trendů či Evropská strategie energetické bezpečnosti.

Do oblasti infrastruktury lze svým způsobem zařadit i mnohé body, na nichž je založen proces vytváření Transatlantické obchodní a investiční dohody (TTIP). K tomuto tématu se konala pod záštitou lucemburského předsednictví a s přispěním všech hlavních institucí EU na půdě Evropského hospodářského a sociálního výboru velkorysá konference k přijatelnosti TTIP pro jednotlivé sociální partnery. Přes občas značně kritické postoje se většina účastníků shodla na potřebě a užitečnosti dosažení závěrečné podoby této dohody a její uvedení v praktický život.

V uplynulém týdnu byla též pozornost zainteresovaných zaměřena na zajišťování fiskální disciplíny v EU. Evropská komise přitom ukázala, že svůj striktní postoj zamýšlí velmi vážně. Například v případě členských zemí euro-zóny zkoumala soulad návrhů rozpočtových plánů na rok 2016 s pravidly Paktu stability a růstu, a neshledala zde zásadní pochybení (Řecko, Kypr a Portugalsko návrhy z různých důvodů nepředložily). Byly též upřesněny kroky pro země, pro které jsou hodnoty ukazatelů fiskální disciplíny na pokraji kritické meze, či přes ní (preventivní a nápravná složka Paktu stability a růstu). Tato snaha by se měla relativně brzy projevit v dalším snižování měr veřejného deficitu i dluhu v jednotlivých členských státech i celé EU.

Petr Zahradník,
poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV
)

/jak-na-uspesne-tiskove-sdeleni-a-konference-workshop-komora/