Je novela o veřejných rejstřících správná? Ne

14/06/2018 Ladislav Minčič

K všeobecnému zveřejňování účetních závěrek běžnými firmami (dnes tak činí třetina firem) je třeba hledat jiné cesty než hrozbu zrušení firmy bez likvidace. Na právě probíhající novelizaci zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob nám proto vadí širší věcné a procedurální souvislosti. Myslíme si, že novela, tedy její části upravující následky porušení povinnosti předložit listiny, by se měla soustředit jen na dosažitelné cíle.

Jsme si totiž jisti, že novela nedokáže vynutit povinnost zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku. Hrozba zrušení firmy je krok špatným směrem.
Již dříve se například zkoumala možnost udělat z účetní závěrky povinnou přílohu přiznání k dani z příjmů. Správce daně by na základě striktního zákonného zmocnění poskytl jednou obdržená data, respektive jejich část, i těm vyjmenovaným institucím, u nichž by existoval rozumný důvod, aby takovými daty disponovaly.

Kupříkladu pro potřebu rejstříkového soudu by s výjimkou těch největších společností mělo jít (v souladu s příslušnou evropskou směrnicí) jen o podmnožinu firemní účetní závěrky. Zároveň by se předešlo tradiční bolesti, kdy tuzemské firmy opakovaně poskytují obdobná data hned několika orgánům veřejné moci.

Ochota firem vkládat dokumenty do sbírky listin je skutečně problém. Motivovat podnikatele jen hrozbou postihu v případě neplnění povinnosti (pokuty, daňová kontumace atd.) ale nelze. Některé firmy odmítají zveřejnění dokumentů ve sbírce listin, neboť mají za to, že jde o citlivé údaje, jejichž zveřejnění by mohlo případně ohrozit jejich ekonomickou stabilitu a pověst mezi obchodními partnery. Zde se své mise nevzdává ani Hospodářská komora ČR. Z našeho pohledu je důležité posilování etických zásad vedení byznysu. Je třeba, aby podnikatelé vnímali skutečnost, že zveřejňování není nutné jen proto, že to tak chce zákon. Ale především proto, že je to předpoklad fungování férového trhu. Pro odběratele, dodavatele, investory, věřitele i konečné spotřebitele.

Novela má ambici vyčistit obchodní rejstřík. Není cílena na běžně fungující firmy, ale na tzv. neaktivní společnosti, které se státem v podstatě vůbec nekomunikují. Rozumíme snaze o úspory v řízeních, která podle současné úpravy podmiňuje vyčištění rejstříku nákladnou likvidací. V našem úsilí o férový trh, o omezení nekalé konkurence pro řádné podnikatele, podporujeme boj proti „spícím“ firmám, účelově zřízeným kvůli jednorázovému obchodnímu nebo daňovému podvodu.

Ve zdůvodnění návrhu nám ale chybí analýza, která by nás přesvědčila, že orgány veřejné moci intenzivně využívají současnou právní úpravu, ale ta jim neumožňuje dosáhnout nápravy. Proto jsme se obrátili na devět soudů a příslušné ministerstvo, abychom si udělali představu, jak efektivně je současný sankční systém využíván. S výjimkou jednoho soudu jsme se využitelné odezvy nedočkali, takže jsme si nemohli ani vytvořit objektivní obraz. Pozoruhodné přitom je, že ministerstvo spravedlnosti v podkladech k novele připouští, že se postupy jednotlivých rejstříkových soudů liší. Tento fakt by ovšem měl vést v první řadě ke sjednocení metodických postupů soudů, a až pak k případnému zákonnému rozšíření postihu v případě, že nejsou listiny zakládány. Tedy až poté, co předkladatel novely prokazatelně doloží, že marně hledal cesty k důsledné aplikaci současné regulace.

Ve zdůvodnění návrhu nám chybí analýza, která by nás přesvědčila, že orgány veřejné moci intenzivně využívají současnou právní úpravu, ale ta jim neumožňuje dosáhnout nápravy.

Komentář byl zveřejněn v Hospodářských novinách 14.6.2018