Je legislativní proces Evropské unie transparentní?

04.05.2016

Evropská legislativa má dopad na 500 milionů občanů Evropské unie. Kvalita evropské legislativy je tedy klíčem k jejímu úspěchu. Zapojení občanské společnosti do přípravy legislativních dokumentů a možnost upozornit na případné negativní dopady na spotřebitele, zaměstnance či podniky, jsou důležitými aspekty kvalitní regulace.
Legislativní proces EU je založen na demokratických principech a zakládající smlouvy EU přiznávají občanům právo na přístup k dokumentům a právo být zapojen do legislativního procesu. Některé instituce EU jsou při projednávání legislativních iniciativ více, některé však méně, otevřené.

Na to, že něco není v pořádku, upozornila evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reilly, která se v rámci veřejné konzultace spuštěné do konce března dotazovala, zda je legislativní proces EU transparentní, konkrétně pak institut nazvaný trialog. Tento postup označuje neformální vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí s cílem dosáhnout dohody na určitém legislativním návrhu. Po přijetí Lisabonské smlouvy, resp. po jejím vstupu v platnost (prosinec 2009), je tato procedura čím dál více evropskými institucemi využívána. Důvodem je dosáhnout co nejdříve politické shody na projednávaném textu. V praxi totiž v rámci řádného legislativního postupu EU trvá projednávání legislativních návrhů zhruba tři roky od předložení samotného návrhu Evropskou komisí, jakožto iniciátorkou legislativního procesu.

Jednání v trialozích jsou neveřejná. Je tedy běžnou praxí, že přístup k informacím o trialozích nemají ani sami poslanci Evropského parlamentu či členové Rady Evropské unie (myšleno ministři členských států a jejich aparáty). O to složitější je přístup zájmových skupin, k informacím o průběhu, harmonogramu, příslušných dokumentech či závěrech těchto jednání. Negociace probíhají za zavřenými dveřmi v okruhu malé skupiny osob. Za parlament se trialogů účastní zpravodaj k návrhu a předseda gesčního výboru, za Radu pak zástupci předsednictví. Komisní úředníci na trialogu hájí svůj původní návrh a s ohledem na případná substantivní pozměnění dohlíží na to, aby text byl v souladu s právem EU. Vyjednávání za zavřenými dveřmi však není v souladu s čl. 15.3 Smlouvy o Fungování Evropské unie, který občanům Evropské unie přiznává právo na přístup k dokumentům EU.

Proč je pro zájmové skupiny důležité, aby informace z trialogů byly veřejné? Fakt, že dohodnuté texty v trialozích jsou zveřejněny až po samotné dohodě tří institucí, znamená prakticky nemožnost do jejich podoby zasáhnout. Tím se snižuje jejich kvalita a zvyšuje riziko negativních dopadů na společnost, ale i samotná důvěra občanů v evropskou legislativu. Omezení tohoto demokratického principu má zásadní dopad na postoj občanů k institutu Evropské unie.

A jak lze transparentnost trialogů zlepšit? Dle Hospodářské komory, která zaslala prostřednictvím svého bruselského zastoupení příspěvek do veřejné konzultace, je potřeba, aby informace o trialozích – harmonogram, projednávané dokumenty, seznam účastníků, předběžné pozice zúčastněných stran, programy a zápisy ze zasedání – byly před a po zasedání veřejné. Jedině tak lze zajistit lepší zapojení veřejnosti do projednávání evropské legislativy, což by mělo bezpochyby pozitivní dopad na její kvalitu.

Zkušenost s dosavadní praxí ukazuje, že transparentnost zasedání je možná. Jednání parlamentních výborů a plenární zasedání Evropského parlamentu jsou veřejná. Zpravidla je lze shlédnout v přímém přenosu online nebo se mohou zástupci zainteresovaných stran na základě stanovených pravidel účastnit vybraných zasedání. Jenomže Evropský parlament je spíše dobrým příkladem v tomto ohledu, zasedání kolegia komisařů či pracovních skupin Rady jsou zásadně neveřejná. Přístup k řadě dokumentů je stále nelehký. O tom se mohli přesvědčit zástupci byznysu u vyjednávání transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP), na jejichž popud začala Komise projednávané texty zveřejňovat.

Alena Mastantuono, ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/