Být v Evropě na správném místě

22.05.2017

KOMENTÁŘ PORADCE PREZIDENTA HK ČR PETRA ZAHRADNÍKA

Vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách přineslo prozatím jen náznak naděje, že Evropa se bude zabývat nejen záležitostmi zachování si své pouhé existence a zastavením destrukce klíčových nosných zdí, na kterých stojí a které jí stále ještě drží pohromadě navzdory tomu, že v souvislosti s brexitem ještě zažijí nemalou sérii otřesů.
 
Toto vítězství znamená současně i otevření za poslední léta nejviditelnějšího prostoru k tomu posunout se dál a učinit se silnějším. Prostoru, který není založen na extrémních řešeních a neakceptovatelných projevech chování, ale na realisticky vyhodnocených potřebách, které Evropa má. Jeho součástí je nejen zesílení vzájemné součinnosti v oblastech, které jsou pro spojenou Evropu klíčové, ale současně i přenechání či lépe vrácení kompetencí na národní a regionální úroveň všude tam, kam se unijní chapadla plíživě dostala v rozporu s principem subsidiarity. To není špatný deal.
 
Stejně jako ten, v němž by stávající osazenstvo EU dostalo na výběr zvolit si tempo a oblast integrace podle toho, jak nejlépe vyhovuje jeho potřebám, přičemž možnosti oné volby by měly striktně končit tam, kde by se na cestu více-rychlosti vydaly též záležitosti spojené s možností narušit ony nosné zdi. Kdyby k tomu došlo, pozbyl by termín Evropská unie smyslu. Pokud však dáme nyní jejím členům šanci si ve všech ostatních záležitostech zvolit tempo odpovídající jejich podmínkám, možná tím Evropu a její dlouhodobě zachráníme.
 
Tento postup by však měl být považován za přechodnou oběť tomu, abychom společnou Evropu udrželi dlouhodobě pohromadě. A může být jistě ošidný v tom smyslu, že rozkouskuje nynější stále jednotnou, byť zjizvenou Unii do několika částí, přičemž zřejmě nebude úplně snadné se v budoucnu volně a libovolně přesouvat z jedné do druhé.
 
S ohledem na naši geografickou polohu, strategické priority, ekonomickou strukturu a momentálně též příznivou hospodářskou kondici, máme na to aspirovat na to stát se součástí onoho nejtvrdšího evropského jádra – z důvodu ekonomické provázanosti s ním, z důvodu vysokých kvalitativních nároků na fungování ekonomiky, podnikatelského sektoru i veřejné správy.
 
Při tomto rozhodování bychom se neměli nechat uchlácholit a sami se vmanévrovat do postavení mimo hru. Lze si představit, že následující dva, tři roky dojde k výraznému čeření vod v evropském uspořádání, během kterého si každý členský stát najde či alespoň projeví snahu najít v tomto tvaru své místo. Někteří se budou snažit najít si místo lepší, než si zaslouží. Naše nedávná i aktuální výkonnost nás opravňuje najít si po zásluze místo hodně vysoko. Měly bychom toho umně využít a být schopni si s tímto místem vyjednat i odpovídající (pro nás výhodné) podmínky. Lze se domnívat, že po oněch dvou, třech letech se vody uklidní, hladiny ustálí, nicméně snadnost přesunu z místa na místo již nebude tak hladká. Výsledkem bude nové dělení Evropy, které již nebude primárně západo-východní. Nejlepší z „Východu“ se včlení do skupiny západních států, jež se poučily a zdárně propluly krizí.
 
Měli bychom tak mít ambice, aby toto místo bylo z dlouhodobého hlediska to nejlepší, jež nám vyhovuje. Vzhledem k oné slušné ekonomické kondici máme vskutku nadmíru dobrou vyjednávací pozici o podmínkách toto místo zaujmout.
 
Karty nám hrají do noty, ale nesmíme toto období prováhat. Co tedy udělat? Nenechat si nejen jakkoliv sáhnout na volnost pohybu v rámci Jednotného vnitřního trhu ve všech svých složkách, ale rozšiřování této volnosti napomáhat všude tam, kde je to jen možné – zvláště v případě služeb a osob. Oživit nejen debatu, ale i praktické cesty pro vstup do euro-zóny a realisticky, sebevědomě a zásadově se touto cestou vydat, podílet se na zásadní reformě financování EU a být u posilující koordinace hospodářských politik směřujících k prohloubení EMU v nejužším možném jádru. Tím budeme moci ovlivnit podobu Evropského semestru jako zásadní platformu této koordinace a vyladit jeho obsah v tom duchu, který nám – jako jednomu z jeho premiantů – nejlépe vyhovuje.
 
Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)