Brusel v tomto týdnu – oceláři, veřejné zakázky a Energetická unie

13.11.2015

Jak zachránit ocelářský průmysl v EU?
Ministři hospodářství navrhli aktualizaci pravidel pro přidělování povolenek u zařízení, která spadají pod systém emisního obchodování EU. V pondělí se v Bruselu konalo mimořádné zasedání Rady pro konkurenceschopnost na základě žádosti Velké Británie s cílem řešit krizi evropského ocelářského průmyslu. Ten se potýká s celosvětově nadbytečnými výrobními kapacitami, jež stlačují ceny, a vysokými výdaji za energii oslabujícími marže. Dalším problémem je, že konkurenti EU přijímají opatření, která narušují obchod. Z tohoto důvodu se ministři na svém zasedání shodli, že je potřeba využít celou škálu nástrojů obchodní politiky EU a řešit restriktivní opatření přijatá třetími zeměmi. Podpora tohoto průmyslu by měla být řešena také prostřednictvím Investičního plánu pro Evropu a aktualizací pravidel EU ETS. Na posílení konkurenceschopnosti evropského ocelářství by nemělo zapomenout ani chystané sdělení pro oběhové hospodářství. V návaznosti na toto zasedání bude posouzeno provádění evropského akčního plánu pro ocelářství z roku 2013.

Nesoutěžte jen na cenu!
Komise vyzvala členské státy, aby cena nebyla jediným používaným kritériem při zadávání veřejných zakázek.
Na začátku tohoto týdne představil Evropský účetní dvůr členům Evropského parlamentu svou zprávu o problémech při zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů EU na politiku soudržnosti. Česká republika patří ve zprávě účetního dvora mezi problematické země a je jí vytýkáno, že rozdílná interpretace zákona o veřejných zakázkách různými národními orgány vede v ČR k právní nejistotě. Zajímavý je i příklad ČR jako země, v níž domácí legislativa veřejného zadávání jde nad rámec nároků směrnice EU. To bezpochyby vede k zamyšlení, zda opětovně nebudeme papežštější než papež při transpozici nové směrnice o veřejných zakázkách. Právě návrh jejího přepisu do našeho právního řádu směřuje do Poslanecké sněmovny. Za zmínku dále stojí komentář Komise k cenovému kritériu, kdy přítomný zástupce Komise vyzval členské státy, aby cena nebyla jediným kritériem, ale aby státy používaly i jiná kvalitativní kritéria. Využívání kvalitativních kritérií však dle jeho názoru vyžaduje vysokou míru znalosti, ale i kultury, v oblasti zadávání veřejných zakázek.

Důležitější role Europarlamentu v rámci Energetické unie
Europoslanci v úterý schválili požadavek na důležitější roli v rámci Energetické unie.
Členové průmyslového výboru Evropského parlamentu v úterý schválili usnesení k Energetické unii. Vedle požadavku na silnější roli při správě této strategie se jim také k radosti byznysu podařilo zamítnout striktnější pravidla pro klimaticko-energetické cíle do 2030. Poslanci požadovali tři závazné cíle, a to 40% pro emise skleníkových plynů, 30% pro obnovitelné zdroje a 40% pro energetickou účinnost. Striktní požadavky však byly v těsném hlasování zamítnuty 31 hlasy (30 europoslanců hlasovalo pro jejich přijetí). Výsledek hlasování je však v rozporu s postojem Parlamentu k mezinárodní klimatické konferenci v Paříži COP21 požadujícím striktnější cíle. Europoslanci současně vyslali jasný signál směrem ke komisaři Šefčovičovi, aby je plně zapojil do řešení Energetické unie. Šefčovič totiž příští týden podá informaci o stavu Energetické unie.

/nejcastejsi-pracovnepravni-preslapy-zamestnavatelu-webinar-hospodarska-komora/