Ankety

Vyhodnocení bleskové ankety Koronavirus a zaměstnávání cizinců, 24. 4. 2020

O anketě

Hospodářská komora ČR (dále jen „HK ČR“) vedla od čtvrtka 2. 4. 2020 do pondělí 6. 4. 2020 bleskovou anketu mezi firmami zařazenými HK ČR do Programu kvalifikovaný zaměstnanec (dříve Režim Ukrajina). Anketa nesla název „Koronavirus a zaměstnávání cizinců“.

Cílem ankety bylo zjistit, jaký byl dopad koronaviru na pracovně-právní vztahy se zaměstnanci – cizinci, jaká opatření v této souvislosti zaměstnavatelé učinili a jaká opatření zvažují. Výsledky ankety byly a budou použity pro formování dalšího postupu HK ČR, zejména při komunikaci se státními orgány s cílem přizpůsobit nastavení Programu kvalifikovaný zaměstnanec požadavkům uživatelů a ulehčit tak podnikatelům v současné tíživé situaci.

Celkem na anketu odpovědělo 240 respondentů ze všech krajů České republiky. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední, ale i velké podniky.

Program kvalifikovaný zaměstnanec

Program kvalifikovaný zaměstnanec (dále jen „Program“) je schválený vládou za účelem dosažení ekonomického přínosu pro ČR podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR.

Cílem Programu je poskytnout podporu přímým zaměstnavatelům, kteří do ČR potřebují přivést kvalifikované zahraniční pracovníky. Za tímto účelem je jejich zahraničním pracovníkům, kteří splní stanovená kritéria, garantována možnost podání žádosti o pobytové oprávnění na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí.

Program se vztahuje na zaměstnance z Ukrajiny, Mongolska, Srbska, Filipín, Indie, Běloruska, Moldavska, Černé hory a Kazachstánu.

Program je určen:

  • na straně zaměstnanců pro nově najaté zahraniční pracovníky z vybraných zemí, kteří dle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vykonávají činnost v hlavních třídách 4 – 8 v oblasti výroby, služeb nebo ve veřejném sektoru;
  • na straně zaměstnavatelů pro subjekty, působící alespoň 2 roky v ČR, s vypořádanými závazky vůči státu (platba zdravotního a sociálního pojištění, daně), zaměstnávající alespoň 6 zaměstnanců.

Žádosti o zařazení do Programu zpracovávají jednotliví garanti:

  • Hospodářská komora ČR a její krajské pobočky (KHK) – hlavní garant, který zpracovává 80 % všech žádostí o zařazení
  • Svaz průmyslu a dopravy ČR
  • Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
  • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Agrární komora ČR
  • Potravinářská komora ČR
  • Zemědělský svaz ČR
  • Lesnicko-dřevařská komora ČR
  • Asociace soukromého zemědělství ČR
  • Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Zaměstnávání cizinců

Z celkového počtu 240 respondentů jich 233 uvedlo, že zaměstnává 3625 pracovníků přes Program kvalifikovaný zaměstnanec. Celkem 159 respondentů zaměstnává 1307 zaměstnanců na krátkodobá tzv. Schengenská víza. Tato krátkodobá víza jsou přitom často způsobem, jakým si firmy „testují“ pracovníky, které pak následně zaměstnají přes Program.

V 93 % případů (222 respondentů) se zaměstnávají Ukrajinci, zastoupení v anketě měly i firmy zaměstnávající Bělorusy, Moldavany, Filipínce, Indy, Mongoly a Srby. Neodpověděla žádná z firem, která zaměstnává Černohorce a Kazachstánce. Zatímco o Černohorce není zatím ze strany zaměstnavatelů příliš zájem, o Kazachstánce je v současnosti zájem velký, ale příslušná kvóta je zatím velmi nízká (300 osob/rok). Navíc se tito pracovníci koncentrují do několika konkrétních firem, které ale na anketu nereflektovaly.

Nejčastěji (ve 28 % případech) jsou cizinci přicházející přes Program zaměstnáváni jako řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (dle klasifikace CZ-ISCO se jedná o třídu 71), dále jako kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech (CZ-ISCO 72, v 11 %) a jako montážní dělníci výrobků a zařízení (CZ-ISCO 82, v 10 %).

Návrat zaměstnanců do vlasti

Koncem března 2020 vyvolalo rozhodnutí ukrajinských úřadů uzavřít hranici a podobné kroky jiných zemí kvůli obavám ze šíření koronaviru návrat cizinců do vlasti. Ptali jsme se proto „Kolik zaměstnanců z Ukrajiny a ostatních států zahrnutých do Programu kvalifikovaný zaměstnanec z celkového počtu těchto zahraničních pracovníků u Vás ve firmě se v době nouzového stavu vrátilo zpět do své vlasti?“. Respondenti museli vybrat jednu ze 4 možností.

Návrat cizinců do vlasti se dotkl pětiny (21 %, tj. 51 firem) respondentů, kteří zaměstnávající 631 pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí. Většinu (79 %) respondentů návrat cizinců do jejich vlasti nijak zatím nepostihl.

Abychom získali představu o konkrétní podobě, zeptali jsme se i na to, jak z pohledu zaměstnavatelů tento návrh probíhal po organizační stránce. Často si cizinci brali na cestu do vlasti neplacené volno. Jako důvod, proč ve sledované době nevyužili možnost návratu domů, byl uváděn např. strach zaměstnanců o jejich práci, příp. obava ze situace na Ukrajině. Zmiňována byla i finanční nevýhodnost neplaceného volna ve srovnání s náhradou mzdy, kterou jim zaměstnavatel vyplácí, pokud jsou na překážce v práci. Část zahraničních zaměstnanců využila na návrat dovolenou a někteří (spíše výjimky) rovnou ukončili pracovní poměr dohodou, anebo tak, že dali výpověď.

Probíhající a očekávané změny

Na základě našich předchozích šetření víme, že v důsledku mimořádných opatření vlády již velká část členských firem HK ČR přistoupila ke změnám v organizačně-personální oblasti. Zeptali jsme se proto, zda a jaké změny se vztahují i na zaměstnance ze třetích zemí: „Jaké změny v personální oblasti týkající se zaměstnanců ze třetích zemí Vaše firma v důsledku zavedení mimořádných opatření vlády již učinila nebo aktuálně zvažuje?“ Respondenti mohli vybrat více z 8 nabízených možností včetně otevřené odpovědi.

Tři pětiny (59 %) respondentů směrem k zaměstnancům ze třetích zemí neučinily žádné speciální kroky a ani je neplánují. Celá čtvrtina (26 %) účastníků ankety deklarovala zájem o nabírání dalších zaměstnanců z těchto zemí. To můžeme potvrdit, protože pověřená pracoviště HK ČR stále evidují značný zájem o Program kvalifikovaný zaměstnanec. Firmy žádají o zařazení do Programu a podávají žádosti o další zaměstnance, a to i přes to, že ambasády příjem žádostí pozastavily. Termín obnovení nabírání zaměstnanců ze třetích zemí dosud zatím není znám.

K propouštění se zatím uchýlila 3 % účastníků šetření, tj. 7 firem z 240. Podobně marginální je počet zaměstnavatelů, kteří neprodlužovali pracovní smlouvy a zaměstnanecké karty, resp. žádosti o ně vzali zpět podobně jako žádosti o zařazení do Programu.

Řada zaměstnavatelů ještě neví, jak bude postupovat. Podle komentářů v otevřené odpovědi vyčkávají na to, až se situace zlepší, až dorazí pomoc státu a jak se bude vyvíjet počet zakázek jejich firmy.

Co se týká zvažovaného propouštění, resp. ukončení spolupráce se zaměstnanci z Ukrajiny nebo jiných třetích zemí v souvislosti s dopady koronaviru, zajímavým zjištěním je, že v současnosti jen 7 % zaměstnavatelů o takovém kroku uvažuje. Ptali jsme se i na počet cizinců, se kterými se firmy plánují pracovně rozloučit, přičemž problém se týká jen 4 % z celkového počtu téměř 5 tisíc pracovníků zaměstnaných u respondentů.

Současná krize má potenciál výrazně zasáhnout i obecně do přístupu k zaměstnávání cizinců. Ptali jsme se proto: „Změní se nějak Váš přístup k zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny a jiných třetích zemí po skončení nouzového stavu a po znovuotevření hranic?“ Firmy si mohly vybrat jednu ze čtyř nabízených možností včetně volné odpovědi.

Většina (65 %) účastníků šetření uvedla, že po znovuotevření hranic bude žádat o další pracovníky přes Program kvalifikovaný zaměstnanec, tedy počítají s delší spoluprací. Velká část firem ale zatím vůbec neví, jak se situace s otevřením hranic a poptávka po službách čí výrobcích jejich firmy vyvine. Často respondenti uváděli, že pokud bude možné pracovní místa obsadit českým pracovníkem, nebudou o další cizince žádat.

 Mzdové kritérium

Jednou z podmínek zařazení žádosti do Programu kvalifikovaný zaměstnanec je nabízená výše mzdy, která musí být minimálně ve výši 1,2 násobku zaručené mzdy odpovídající příslušné skupině prací (tzv. mzdové kritérium). Toto pravidlo platí od června 2019, dříve byla dolní hranice vyplácené mzdy stanovena standardně na úrovni zaručené mzdy. HK ČR tento krok kritizovala, protože se mimo jiné jedná o mzdové zvýhodňování ukrajinských zaměstnanců před českými, které je v rozporu se zákoníkem práce.

V souvislosti s probíhající ekonomickou recesí ČR je problematika mzdového kritéria velmi aktuální. Zeptali jsme se proto následovně: „V loňském roce bylo v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec zavedeno tzv. mzdové kritérium 1,2 násobku zaručené mzdy. Nelze tedy zaměstnat přes tento program Ukrajince či jiného cizince ze třetích zemí za nižší mzdu. Jak se Vás toto opatření dotklo?“ Respondenti mohli vybrat více možností z 5 nabízených odpovědí včetně otevřené odpovědi.

Většina (57 %) respondentů uvedla, že vyplácí cizincům vyšší mzdu, a proto se jich problematika netýká. Pro pětinu (20 %) to znamená překážku v dalším nabírání přes Program, pro 15 % účastníků ankety toto kritérium představuje problém již nyní. V otevřené odpovědi zmiňovali respondenti negativně především prvek diskriminace vůči českým pracovníkům. Dobře situaci vystihl tento příspěvek „Toto nařízení je pro mne zcela nepochopitelné. Jsme s našimi ukrajinskými pracovníky velmi spokojeni, rádi je ohodnotíme lépe na základě jejich výkonosti, ale direktivní nařízení je v tomto ohledu značně kontraproduktivní a nemyslím, že působí dobře ve smíšených kolektivech českých a zahraničních pracovníků.“

 



Vyhodnocení anketní otázky ke vstřícnosti věřitelů, 9. 4. 2020

HK ČR opakovaně apelovala na stát, banky, pojišťovny, obce i soukromé pronajímatele a vybízela je ke schovívavosti vůči zpožděným platbám ze strany firem postižených opatřeními vlády v souvislosti s koronavirem. Ptali jsme se proto „Jaké vstřícné kroky ze strany Vašich věřitelů (kromě státu) jste zaznamenali?“ Respondenti měli na výběr z 5 daných odpovědí a 1 otevřené odpovědi, přičemž mohli zaškrtnout 1 až 6 možností.

Celkem 7 z 10 členských firem (69 %) se dosud nesetkalo s žádným vstřícným krokem ze strany věřitelů. Častěji se na nedostatek vstřícnosti stěžují větší firmy a právnické osoby. Důvodem pro takový výsledek je pravděpodobně fakt, že značná část firem ještě o odklad splátek nepožádala a s věřitelem zatím nekomunikovala. Menší firmy si navíc nepůjčují tak často jako větší firmy, a tedy nemají tedy mnoho věřitelů. Navíc (zatím ještě) převládá dobrá platební morálka firem, ta se ale s prodloužením mimořádných opatření bude zákonitě zhoršovat.

V rámci otevřené odpovědi podnikatelé uváděli pozitivní zkušenosti např. s dodavateli energií a dalších síťových služeb (především s telefonními operátory), některými leasingovými firmami, auditorskými společnostmi nebo advokátními kancelářemi (dostupné poradny, poskytování vybraných informací zdarma atd.)

Vstřícnost ale firmy zaznamenaly i od jiných subjektů, než od věřitelů. Uváděly např., že některé banky, pojišťovny či jiní odběratelé platí před datem splatnosti, nebo že se obce a občané angažují v dodávání roušek do místních firem. Samozřejmě i zde byly uvedeny negativní zkušenosti, kterých stále není málo.

 



Vyhodnocení anketní otázky k organizaci práce, 8. 4. 2020

V souvislosti s mimořádnými vládními opatřeními musela značná část firem přistoupit ke změnám v organizaci práce, ptali jsme se proto „Jaká z následujících situací v oblasti organizace práce se týká Vaší firmy?“ Na výběr bylo 10 odpovědí a respondenti jich mohli zaškrtnout i několik.

Dvě pětiny členů (40 %) odpovědělo, že mají zaměstnance, kteří pracují z domova. Týká se to především velkých firem, kde tento podíl činí dokonce 81 %, a firem ve zpracovatelském průmyslu, kde 56 % respondentů uvedlo, že (někteří) zaměstnanci pracují na tzv. home office. Je třeba poznamenat, že přesun zaměstnance z obvyklého pracoviště domů nemusí pro firmy znamenat udržení dosavadní produktivity práce, a že tak může i podstatně snížit hodnotu firmou vyprodukovaného zboží nebo služeb.

Členských firem, které musely z nařízení vlády zavřít, a mají proto zaměstnance na tzv. překážce, je necelá čtvrtina (23 %). V restauračních službách je takových firem ale 76 % a v cestovním ruchu 74 %.

V normálním pracovním režimu pracují (alespoň někteří) zaměstnanci ve třetině firem (34 %), ve zpracovatelském průmyslu je to u tří pětin (60 %) respondentů v rámci HK ČR. Z šetření také vyplynulo, že 60 % zaměstnavatelů deklaruje, že v současné situaci všichni jejich zaměstnanci pracují jinak než v normálním firemním režimu. U těchto firem tedy poklesla produktivita práce. Fungování ekonomiky v České republice je tak ochromeno.

Celkem 11 % firem odpovědělo, že musí udržovat nepřetržitý provoz, i když na něm ztrácí. V malooobchodě je takových firem pětina (20 %), ve výrobě 12 %. Na tyto případy se ale zatím nevztahuje žádná z vládních kompenzací. I proto HK ČR vyvíjí tlak na zavedení Režimu C v rámci programu „Antivirus“ právě pro tuto skupinu firem postižených důsledky pandemie.

 



Vyhodnocení anketní otázky o přístupu k informacím, 7. 4. 2020

Vzhledem k množství rychle se měnících informací může být pro podnikatele obtížné se zorientovat v nabízených možnostech podpory. Podnikatelů jsme se ptali na následující otázku: „Máte přístup k přehledným a uspořádaným informacím o vládní podpoře firem v souvislosti s koronavirem?“ Zvolena mohla být pouze 1 odpověď ze tří nabízených.

Přístup k potřebným informacím mají dvě třetiny (66 %) členských firem. Informovanost se liší v závislosti na velikosti firmy. Mezi firmami s více než 250 zaměstnanci jsou dobře informované čtyři pětiny všech respondentů (79 %), u mikro a malých firem je to 63 %. Odpovědi na tuto otázku se v závislosti na právní formě firmy v podstatě neliší.

Důležité je, aby se zprávy o státní podpoře a dalších změnách dostaly především k firmám z nejvíce postižených oborů – v cestovním ruchu je s informovaností spokojeno 64 % členských firem a v restauračních službách 65 %, tedy informovanost zde není nadprůměrná. Ve zpracovatelském průmyslu je spokojenost s přístupem k informacím vyšší (73 % respondentů), což může souviset s faktem, že je v této kategorii vyšší zastoupení větších firem.

 



Vyhodnocení anketní otázky k finanční situaci firem, 6. 4. 2020

Potíže firem kvůli opatření vlády v souvislosti s koronavirem se zvětšují. Zatímco některé náklady např. na objednané zboží a materiál jdou (i když zpravidla s pokutou) poměrně rychle stornovat, další položky musí podnikatelé hradit, i když nemají žádný příjem. Jedná se např. o mzdy a pojistné, daně, nájem, energii, vodu, telefon, internet či pohonné hmoty. Platit také často musí dál např. za údržbu svých výrobních zařízení, provedené investice (odpisy), leasing, úvěry i pojistky. Podnikatelů jsme se proto zeptali na otázku „Jak byste ohodnotil/a finanční situaci Vaší firmy (s využitím vlastních rezerv a půjček)?“ Na výběr bylo celkem 6 odpovědí, s možností zaškrtnout pouze jednu.

Obvyklé podnikohospodářské doporučení pro firmy zní držet si opatrnostní rezervy na 2, maximálně 3 měsíce existence. Záleží samozřejmě na stádiu vývoje té které firmy. Při startu podnikání a v počátečním stádiu takové chování z logiky věci není možné, protože firmy obvykle negenerují zisk. Podnikatelé v této fázi tak jsou krizí zasaženi nejdříve. Podobně ohrožené jsou firmy, které riskují a nemají dostatečné rezervy. Nicméně po více než 3 měsících bez příjmů již obvykle nejsou schopny fungovat ani úspěšné a dobře etablované firmy na trhu.

Ukazuje se, že jsou čeští podnikatelé v zásadě obezřetní. Celkový obrázek finanční situace firem tak není v tuto chvíli katastrofický, situace se však dramaticky vyvíjí.

Celkem 8 % podnikatelů z řad členů HK ČR odpovědělo, že již nyní nejsou schopni splácet svoje závazky. Toto číslo se tolik neliší v závislosti na počtu zaměstnanců či právní formě, ale různí se podle oboru podnikání. Některá odvětví byla epidemií a následnými restriktivními opatřeními zasažena výrazněji. Například v cestovním ruchu je takových nesolventních firem 15 % a v restauračních službách 12 %, zatímco např. ve stavebnictví jsou to 3 %. To má samozřejmě již nyní negativní dopad na celé dodavatelsko-odběratelské řetězce.

Březen je schopno zvládnout 29 % respondentů, v dubnu tak bude bez schopnosti splácet již 37 % podnikatelů, což bude dominovým efektem o příjmy připravovat tisíce větších či menších dodavatelů. V květnu nebude moci splácet o dalších 26 % podnikatelů více, tedy 63 % firem již bude v platební neschopnosti. Podnikatelský sektor tak bude již v podstatě zcela paralyzován.

Jen každá desátá členská firma má finance na to, aby dokázala platit své závazky déle než 6 měsíců. Jedná se především o velké firmy s více než 250 zaměstnanci, kde takovou schopnost deklarovalo 23 % firem. Tyto firmy působí především v odvětvích či segmentech trhu, které tolik postiženy nebyly (vybrané služby pro podniky, některé druhy výrob nebo stavebnictví), nebo kterým se i přes současnou situaci relativně daří (např. výroba sanitárních prostředků).

 

 



Koronavirus: poslední vývoj, 31. 3. 2020

O anketě

Hospodářská komora ČR (dále jen „HK ČR“) vedla od čtvrtka 26. 3. 2020 od 19:30 hodin do soboty 28. 3. 2020 do 9:00 hodin bleskovou anketu mezi svými členy s názvem „Koronavirus: poslední vývoj“.

Cílem ankety bylo zjistit konkrétní problémy podnikatelů v souvislosti s opatřeními vlády proti šíření koronaviru a zmapovat rozsah těchto obtíží. Výsledky ankety byly a budou použity pro formování dalšího postupu HK ČR, zejména při komunikaci se státními orgány s cílem ulehčit podnikatelům v současné tíživé situaci.

Celkem na anketu odpovědělo 1387 respondentů – členů HK ČR, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední, ale i velké podniky.

Odpovědi byly ve 4 velikostních (dle počtu zaměstnanců) kategoriích váženy tak, aby odpovídaly složení členské základny Hospodářské komory ČR. Respondentem je v textu níže míněn člen Hospodářské komory ČR, resp. člen výběrového souboru.

Personální politika firem

Dopad koronaviru na personální politiku, resp. na nezaměstnanost je jednou z klíčových otázek. Ptali jsme se proto podnikatelů „Jaké tvrzení odpovídá Vaší personální politice pro první polovinu letošního roku? (více možných odpovědí)“ Na výběr bylo celkem 8 odpovědí.

Zatím k propouštění přistoupilo 7 % respondentů, a to především v restauračních službách (17 % firem) a v cestovním ruchu (14 %). Nejvíce zaměstnanců ale u nás působí ve výrobě ve zpracovatelském průmyslu, kde došlo k propouštění u 9 % podniků.

Čtvrtina členů HK ČR (26 %) propouštění v horizontu do června letošního roku zvažuje, v restauračních službách je to dokonce 40 % a v cestovním ruchu 39 % firem. Obavy nicméně vyvolává 35 % firem ve zpracovatelském průmyslu, které uvedly, že zvažují v příštích několika málo měsících propouštění svých zaměstnanců.

K propouštění prakticky nedochází ve stavebnictví, naopak tento obor stále zoufale potřebuje pracovníky, nabírat hodlá 12 % členských firem v oboru. Kromě cestovního ruchu a restauračních služeb ale plánují nabírat i firmy ve všech ostatních sledovaných oborů. Navíc čtvrtina respondentů (25 %) v první polovině roku neplánuje propouštět vůbec.

Nabídka volných kapacit a poptávka po nich

Zeptali jsme se na otázku „Měl/a byste zájem o službu, pomocí které by bylo možné dočasně poskytnout/pronajmout Vaše volné kapacity (zaměstnance, stroje, prostory) jiné firmě nebo naopak v případě potřeby tyto kapacity dočasně získat/najmout si u jiné firmy?“ Odpovědi zněly ano, ne a netýká se mě.

Shodně stejný podíl podnikatelů (29 %) se vyjádřil kladně, jako záporně. Celkem 42 % respondentů se takový druh služeb netýká.

Nejčastěji mají zájem o tuto služby velké firmy nad 250 zaměstnanců (43 % respondentů). Zájem roste s velikostí firmy, ale i mezi mikro firmami je 20 % takových, které mají zájem.

Co se týká odvětví, nejčastěji uvedly zájem firmy ze zpracovatelského průmyslu (38 %), dále z cestovního ruchu (32 %), z restauračních služeb a služeb převážně pro podniky to bylo shodně 31 %. Nejmenší zájem byl mezi podnikateli v maloobchodě (10 %).

 

 



Koronavirus: poslední vývoj, 29. 3. 2020

O anketě

Hospodářská komora ČR (dále jen „HK ČR“) vedla od čtvrtka 26. 3. 2020 od 19:30 hodin do soboty 28. 3. 2020 do 9:00 hodin bleskovou anketu mezi svými členy s názvem „Koronavirus: poslední vývoj“.

Cílem ankety bylo zjistit konkrétní problémy podnikatelů v souvislosti s opatřeními vlády proti šíření koronaviru a zmapovat rozsah těchto obtíží. Výsledky ankety byly a budou použity pro formování dalšího postupu HK ČR, zejména při komunikaci se státními orgány s cílem ulehčit podnikatelům v současné tíživé situaci.

Celkem na anketu odpovědělo 1387 respondentů – členů HK ČR, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední, ale i velké podniky.

Odpovědi byly ve 4 velikostních (dle počtu zaměstnanců) kategoriích váženy tak, aby odpovídaly složení členské základny Hospodářské komory ČR. Respondentem je v textu níže míněn člen Hospodářské komory ČR, resp. člen výběrového souboru.

Bezprostřední reakce firem

Potíže firem kvůli opatření vlády v souvislosti s koronavirem se zvětšují. Ptali jsme se proto na konkrétní kroky, které firmy již přijaly. Podnikatelům byla položena otázka „Jak Vaše firma zareagovala na negativní dopady v souvislosti s koronavirem? (více možných odpovědí)“. Na výběr bylo 9 možností a jedna otevřená odpověď.

Téměř polovina (47 %) respondentů udělala ve své firmě pracovně-organizační změny, nejčastěji se to týká zpracovatelského průmyslu a právnických osob, kde k těmto změnám přistoupilo 56 % firem. Celkem 31 % našich členů již rozpustilo svoje rezervy, a to bez ohledu na právní formu firmy. Nejčastěji se toto opatření týká oborů, které jsou postiženy nařízením vlády přímo, tedy cestovního ruchu a restauračních služeb (rezerv se v obou případech zbavilo již 43 % firem) a dále maloobchodu (33 % firem rozpustilo rezervy).

Varovným signálem je fakt, že 27 % členů HK ČR již bylo nuceno zpozdit některé platby (v restauračních službách dokonce 40 %), což bude mít negativní dopad na celé dodavatelsko-odběratelské řetězce. Právě v cestovním ruchu již 39 % respondentů požádalo o (další) úvěr. Každá pátá členská firma (21%) z oboru cestovního ruchu také přistoupila ke snížení mezd. Bez ohledu na obor firmy omezily či snížily benefity svých zaměstnanců.

Mimo nabízené odpovědi podnikatelé zmiňovali, že např. seškrtali výdaje na reklamu, zrušili objednávky na zboží a služby, nepočítají s žádnými investicemi, ukončili spolupráci se subdodavateli některých služeb (často se živnostníky) a další kroky. OSVČ často uváděly, že momentálně žijí z úspor z minulých let – ruší stavební či důchodové spoření atd.

Využívání pomoci státu ze strany podnikatelů

Vláda přijala či avizovala celou řadu opatření na pomoc podnikatelům, je tedy třeba zjistit, která z těchto opatření a jak moc budou využívána. Ptali jsme se proto na otázku „Která z opatření zatím přijatých či již avizovaných vládou využíváte nebo plánujete využít? (více možných odpovědí)“ Na výběr bylo 12 možností a jedna otevřená odpověď.

Vzhledem k tomu, že opatření vlády cílí na různé skupiny, podnikatelů, i vyhodnocení je oddělené. Co se týká OSVČ, vítají nejvíce zrušení záloh na sociální a zdravotní pojistné. Opatření se nicméně týká všech OSVČ, pravděpodobně o něm ale dosud nejsou všichni informováni.

Mezi další respondenty z řad OSVČ nejvíce oceňované opatření patří dávka ve výši 15 tisíc korun měsíčně po dobu trvání mimořádných opatření, určená pro živnostníky postižené nařízením vlády. Opatření bylo ze strany Ministerstva financí prezentováno v den spuštění ankety a nebylo ani v době ukončení ankety schváleno vládou, z čehož pravděpodobně plyne i nižší informovanost OSVČ o tomto opatření. Pro celkem 42 % OSVČ také znamená pomoc plánované odsunutí startu poslední vlny elektronické evidence tržeb (EET). Vedle nabízených opatření živnostníci v HK ČR volali také po dotacích, grantech a malých bezúročných půjčkách.

Právnické osoby nejčastěji uváděly (39 % z nich), že plánují využít tzv. kurzarbeit vzhledem k tomu, že mají významné problémy s odbytem. Třetina (33 %) právnických osob odpovídajících v anketě oceňuje zrušení červnové zálohy na daň z příjmů a 29 % právnických osob z řad respondentů plánuje využít pozdějšího podání přiznání k dani z příjmů.

Mimo nabízené odpovědi řada právnických osob, především těch menších, uváděla, že se na ně většina opatření představených vládou, nevztahuje. Podnikatelé také uváděli, že stále neznají přesné podmínky čerpání, nebo že výběr konkrétní formy podpory státu zatím ještě zvažují.

Co se týká odvětvového členění výsledků této otázky, významné jsou rozdíly především ve využívání kompenzačních programů náhrad mezd pro podnikatele s lidmi na překážkách v práci. Z grafu níže jsou patrné nejčastější obtíže, kterým firmy v jednotlivých oborech v současnosti nejvíce čelí. Zatímco v cestovním ruchu a restauračních službách způsobuje problémy především rozhodnutí vlády o uzavření provozu, ve zpracovatelském průmyslu je to omezení odbytu způsobené propadem poptávky po zboží či službách.

Jaká opatření si podnikatelé přejí zavést?

Vedle opatření již schválených se jich celá řada zatím ještě diskutuje, zeptali jsme se proto našich členů: „Která další opatření byste chtěli, aby vláda přijala především? (vyberte maximálně pět odpovědí)“. Na výběr bylo 10 možností a jedna otevřená odpověď.

OSVČ by uvítaly především zrušení či snížení odvodů pojistného (51 %), a to i nad rámec současného návrhu. Dále by respondenti z řad živnostníků uvítali příspěvek na zmírnění výpadku v osobních příjmech OSVČ (38 %) a plošné prominutí DPH alespoň za březen (33 %). Co se týká dalších možností, v těsném závěsu za placením DPH z uhrazených faktur se objevil požadavek na drobné bezúročné půjčky. Právě tyto půjčky byly jedním z nejpřednějších opatření pro podnikatele v oboru cestovního ruchu.

Stejně jako OSVČ si právnické osoby přejí především zrušení či snížení odvodů pojistného (59 %). Dosavadní opatření vlády v této oblasti se totiž zatím na právnické osoby nevztahují. Pro dočasné plošné prominutí DPH se vyjádřilo 42 % právnických osob z řad členů HK ČR. Režim placení DPH jen z uhrazených faktur, který jako chtěné opatření uvedlo 40 % právnických osob, by nejvíce pomohl podnikatelům v oboru služeb převážně pro podniky a ve stavebnictví. Jen těsně na šestém místě skončilo plošné zrušení nejenom červnové, ale i další zálohy na daň příjmů za rok 2020 – ve zpracovatelském průmyslu a v maloobchodě by takové opatření pomohlo celé třetině respondentů.

Celkové výsledky – bez ohledu na právní formu, obor nebo velikost firmy, jsou uvedeny níže. Vedle úprav v odvodech pojistného by tak podnikatelé v rámci HK ČR uvítali především opatření v oblasti výběru daně z přidané hodnoty.

 



Koronavirus: dopady na podnikání, 16. 3. 2020

O anketě

Hospodářská komora ČR  vedla od soboty 14. 3. 2020 od 19:00 hodin do pondělí 16. 3. 2020 do 12:00 hodin bleskovou anketu mezi svými členy s názvem „Koronavirus: dopady na podnikání“.

Cílem ankety bylo zjistit konkrétní problémy podnikatelů v souvislosti s opatřeními vlády proti šíření koronaviru a zmapovat rozsah těchto obtíží. Výsledky ankety byly a budou použity pro formování dalšího postupu HK ČR, zejména při komunikaci se státními orgány s cílem ulehčit podnikatelům v současné tíživé situaci.

Celkem na anketu odpovědělo 1323 respondentů – členů HK ČR, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky. Na anketu odpovídaly mikro, malé, střední, ale i velké podniky.

Odpovědi byly ve 4 velikostních (dle počtu zaměstnanců) kategoriích váženy tak, aby odpovídaly složení členské základny Hospodářské komory ČR. Respondentem je v textu níže míněn člen Hospodářské komory ČR, resp. člen výběrového souboru.

Hlavní důvody komplikací

Pro nalezení efektivního způsobu pomoci podnikatelům bylo třeba zjistit, jaký je hlavní důvod současného stavu. Firmám proto byla položena otázka „Co nejvíce způsobuje v současnosti komplikace Vaší firmě v souvislosti s koronavirem? (max 3 odpovědi)“

Největší komplikace v současnosti členům HK ČR způsobuje omezení odbytu, pro 60 % respondentů je tedy hlavním problémem nižší či žádná poptávka. Týká se to především menších firem a firem působících v cestovním ruchu. S odstupem jako druhá nejintenzivněji vnímaná překážka skončil strach zaměstnanců (označilo ho 28 % respondentů) těsně následovaná nedostatkem respirátorů, roušek a sanitárních pomůcek (24 %). Samotná karanténa vlastních zaměstnanců je překážkou spíše pro velké firmy, které mají častěji zaměstnance ze zahraničí a mají také častější kontakt s cizinou.

Na základě četné zpětné vazby ze strany podnikatelů jsme do šetření zařadili i otázku na konkrétní dopady aktuálního nedostatku respirátorů, roušek a sanitárních pomůcek. I v tomto případě hraje zásadní roli strach zaměstnanců – jako problém ho uvedla polovina (51 %) respondentů. Především se to týká firem ve zpracovatelském průmyslu a v maloobchodě.

Jen pro třetinu (34 %) členských firem není nedostatek sanitárních pomůcek problémem, naopak dvěma pětinám členů (39 %) tento stav znemožňuje běžný výkon práce a ohrožuje je přímo na zdraví. Posledně jmenovaným trpí především firmy ve stavebnictví a souvisejících oborech. V otevřené odpovědi si celá řada firem stěžovala, že absence respirátorů či roušek působí negativně i na zákazníky a další odběratele a snižuje ochotu třetích osob ke spolupráci. Pro firmy, které musí mít zavřeno, nicméně v tuto chvíli tento problém zásadní není, i když normálně by jim také často znemožňoval výkon práce (např. restaurační služby).

Vývoj tržeb

V souvislosti s rozšířením koronaviru a exportní orientací České republiky jsme se dotázali rovněž na otázku, zda epidemie ovlivňuje spíše domácí, anebo zahraniční podnikatelské aktivity. Celkem 82 % členských firem pociťují problémy s tuzemským podnikáním. To se mění spolu s velikostí firmy, mezi podniky s více než 250 zaměstnanci hlásí problémy se zahraničními aktivitami 43 % respondentů. Největší počet firem s problémy se zahraničními podnikatelskými aktivitami je ve zpracovatelském průmyslu (52 %).

O rozsahu škod vypovídají odpovědi na otázku „Prosím, odhadněte pokles tržeb, které v souvislosti s koronavirem očekáváte (od počátku roku do konce nouzového stavu v ČR, tedy do poloviny dubna 2020, a to v porovnání s vývojem, jaký by nastal bez koronaviru) (jedna odpověď)“

Největší část členů odpověděla, že očekává pokles tržeb o 20 až 40 % oproti tomu, co by utržili bez dopadů koronaviru. Celkem 46 % firem očekává, že jejich tržby poklesnou o více než 40 %, přičemž mezi mikro firmami tak vysoký propad čeká dokonce 56 % respondentů.

Dopady na dodavatelské řetězce

Jak se ale projeví tato skutečnost na dodavatelsko-odběratelských vztazích? Firmám byla položena otázka „Co nejvíce odpovídá postupu vůči Vašim dodavatelům v příštích dnech? (jedna odpověď)“

Polovina firem z řad HK ČR se bude i nadále snažit platit svým dodavatelům včas (49  %). Problém se zpožďováním plateb se vůbec netýká 11 % respondentů. Na druhou stranu celkem 18 % respondentů uvedlo, že bude nuceno zpozdit platby všem dodavatelům – jedná se především o firmy provozující restaurační služby. To bude mít negativní efekt na celou řadu dalších firem zapojených do dodavatelsko-odběratelských řetězců. Celkový přístup k dodavatelům se nicméně nijak významněji nelišil v závislosti na velikosti firmy.

Preferovaná pomoc

HK ČR představila ještě před vyhlášením stavu nouze sadu opatření prosazovaných v souvislosti s hrozbou konoraviru. Zpětná vazba z členské základny je ale po další kroky zcela nezbytná, proto jsme se dotázali: „Jakou pomoc byste v současnosti nejvíce uvítal/a? (max 3 odpovědi)“

Mezi opatřeními jednoznačně vynikla dvě, a to (1.) odklad některých plateb a povinností včetně odpuštění úroků a pokut a (2.) kompenzace za výplatu náhrad zaměstnancům. Zatímco zmíněný odklad nejvíce pomůže malým podnikatelům, kompenzace zase spíše těm velkým. Aktivace tzv. kurzarbeitu, tedy situace, kdy se zaměstnancům zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát, pomůže všem zaměstnavatelům bez ohledu na jejich velikost. Bezúročné či laciné půjčky zase nejvíce potřebují firmy v cestovním ruchu, které současným stavem trpí nejvíce.

V rámci otevřené odpovědi podnikatelé často zmiňovali uvolnění náboru zaměstnanců z Ukrajiny a dalších zatím tolik neohrožených zemí a usnadnění náboru zaměstnanců obecně, dodávky ochranných pomůcek, uklidňování situace místo rozšiřování poplašných zpráv, kompenzaci ušlého zisku nebo odložení EET.

Podnikatelé ale v současnosti potřebují nejen finanční pomoc. Je pro ně důležité se v situaci i zorientovat. I proto jsme se dotázali, zda ti, kdo se obrátili na příslušné informační kanály resortů, našli ty informace, které potřebovali. Sjednocení informačních kanálů byl přitom jedním z požadavků HK ČR na vládu v souvislosti s hrozbou koronaviru. Většina respondentů (70 %) se ale na ministerstva dosud neobrátila. Z těch, kteří nějaké dotazy měli, jich byla více než polovina (53 %) spokojena.

brexit - budte pripraveni