Aktuální makroekonomické výsledky stále převážně pozitivní

09.11.2016

Míra zpomalení tempa hospodářského růstu oproti mimořádně příznivému loňskému roku bude letos naštěstí výrazně nižší, než předvídaly některé skeptičtější předpovědi na jeho počátku. Pomalu se blížíme uzavření a zveřejnění výsledků za třetí čtvrtletí v souhrnné podobě HDP a dílčí ukazatele, s výjimkou stavebnictví, nám naznačují, že určitě nebudeme hovořit o nezdařilém roce. Míra nezaměstnanosti nám pak svým dalším poklesem pootevřela okno do čtvrtletí letos závěrečného.

 
Nadprůměrně silná výkonnost maloobchodu pokračovala i v září, kdy maloobchodní tržby meziročně přidaly dalších 4,7%; je tak velmi pravděpodobné a v našich podmínkách zdaleka ne vždy obvyklé, že nárůst soukromé spotřeby v konečném zúčtování převýší růst HDP. Růst maloobchodu byl patrný ve většině svých segmentů (klesl prodej počítačů, oděvů a obuvi), nadále dvouciferný růst s dvojkou na začátku vykázaly internetové prodeje (přesto jim byť k přiblížení se obratu kamenných obchodů ještě mnoho schází). Za celé třetí čtvrtletí pak vzrostl maloobchod taktéž o 4,7%.
 
Velmi hezky vyhlížející vizitkou českého ekonomického vývoje zůstává zahraniční obchod, který v září dosáhl zásadního přebytku ve výši 21 mld. Kč, za tři čtvrtletí pak přebytek činil 164,9 mld. Kč, meziročně o výrazných 57,6 mld. Kč více. Dominantní příspěvek ke konečnému výsledku učinil již tradičně automobilový průmysl, pozitivně se začíná promítat pozvolné oživování výroby v chemickém průmyslu po loňských výpadcích. Slabší kurs koruny pomohl bilanci obchodu s polotovary a materiály (což z pohledu kvality, náročnosti a přidané hodnoty nelze hodnotit pouze příznivě).
 
S jistou mírou tolerance lze lichotivě taktéž interpretovat výsledek průmyslové výroby, která v září dosáhla meziročního přírůstku 2,7%. Škála průmyslových tahounů nedoznala ani tentokrát výrazných proměn, když jí nepřekvapivě vévodil automobilový průmysl, který se na konečném přírůstku podílel přibližně třemi čtvrtinami; pokud k těmto připočtemeještě i ostatní dopravní prostředky a zařízení, máme téměř ucelený výčet zásadních průmyslových kontributorů v měsíci září. Naopak letošek jisto jistě nebude dobrým rokem pro energetiku, kde zvláště vlivem výpadků tento sektor v září vykázal meziroční pokles o 1,6%. Spíše střízlivý pohled do budoucna slibuje i hodnota nových průmyslových zakázek, jež vzrostla o nezářivých 2,4% meziročně. Za celé třetí čtvrtletí pak průmyslová výroba prakticky stagnovala, neboť její meziroční přírůstek 0,1% se za raketový rozhodně označit nedá.
 
Černou ovcí letošního ekonomického vývoje v České republice, nadto ve většině bez vlastního zavinění, zůstává stavebnictví, které v září samém pokleslo o 7,4% meziročně (což je paradoxně v daném roce docela dobrý výsledek), v průběhu celého třetího kvartálu pak o 9,8% meziročně. Zářijový pokles v pozemním stavitelství dosáhl mělkých 1,2% meziročně, inženýrské stavitelství se po loňských hodech doslova propadlo o 17,8% meziročně (v průběhu celého třetího čtvrtletí pak o téměř 20% meziročně).
 
A na závěr pak z lepšího soudku: říjnová míra nezaměstnanosti dále poklesla na úroveň 5,0% (ekvivalent 3,7% v rámci evropsky srovnatelného sledování Eurostatu, když průměr EU činí přibližně 8,5%). Trh práce není v současnosti schopen zajistit obsazení téměř 140 tis. pracovních míst, což představuje jednu z hlavních příčin v poslední době spíše střídmého růstu průmyslové výroby; současně není schopen nalézt uplatnění pro více než 365 tis. nezaměstnaných osob. 

 

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru

/hledate-skoleni-delame-je-skoleni-seminare-webinare-komora/