Aktuální komentář k dění v EU: Doporučení Evropské komise vůči České republice stále silně pozitivní

23.05.2017

Jeden z nejvýznamnějších prvků pravidelně se opakujícího se procesu Evropského semestru představují Specifická doporučení, jež připravuje Evropská komise a Rada EU je poté podrobí schválení v létě. Česká republika se v tomto žebříčku komplexně vnímané ekonomické výkonnosti nachází v evropském srovnání velmi vysoko. Její pozice tentokrát není tak dominantní, jak vyplynulo z testu 14 ukazatelů, zveřejněného na začátku Evropského semestru 2017, který byl odstartován v polovině loňského listopadu.

Při příležitosti aktuálních Specifických doporučení nám bylo pár oprávněných vroubků nalezeno, nicméně celkový dojem Doporučení zůstává – zvláště v porovnání s jinými členskými státy – více než pozitivní. Tento dojem je nadto podložen velmi příznivým ekonomickým výkonem, potvrzeným velmi uspokojivým vývojem aktuálních makroekonomických veličin, zastřešeným přesvědčivým růstem HDP v prvním letošním čtvrtletí.

Evropská komise především oceňuje viditelně posílenou fiskální disciplínu nejen optikou běžné a strukturální bilance veřejných rozpočtů, ale též v podobě robustního snižování míry veřejného dluhu a předpokládá splnitelnost střednědobého cíle až kamsi k hodnotám kolem 32% HDP v roce 2020.

Ve fiskální oblasti se však nachází i jeden z uvedených vroubků, jímž je dlouhodobá fiskální udržitelnost. Oblasti rizik nepředstavují nic nového a jsou spojeny se stárnutím obyvatelstva a s neoptimální podobou systémů zdravotního a sociálního zabezpečení v tomto kontextu. Je dokonce explicitně zmiňováno, že některá z nedávných opatření na tomto poli ještě zhorší rozpočtový výhled v dlouhém období. To se týká jak kroků k zastropování věkového limitu pro odchod do důchodu, tak umožnění flexibilnějšího přizpůsobování výše penzí.

Jako břemeno růstu je soustavně zmiňována též korupce a stav systému veřejných zakázek. Současně je podtrhována obtížná implementace elektronických prvků do běžného systému veřejné správy. To se přímo projevuje v dopadu na podnikatelské prostředí, pro které veřejný sektor představuje spíše nadbytečnou překážku, než nástroj podpory a stimulace. Specifická pozornost na tomto poli je věnována situaci okolo stavebních povolení.

Za velkou příležitost je považována rostoucí míra výdajů na výzkum a vývoj. Za možné budoucí riziko pak tendence setrvalosti v oblasti vzdělávacího procesu, jež není v plném rozsahu schopen připravovat absolventy schopné pružně reagovat na poptávku ze strany zaměstnavatelů, kteří jsou nuceni se po odpovídající pracovní síle ohlížet v zahraničí.

Udržitelnost fiskální situace v dlouhém období a odstranění překážek růstu v oblasti stavebních povolení a další redukce administrativních bariér pro business, včetně rychlého zavádění e-Governmentu a zlepšení výstupů výzkumu a vývoje s ohledem na trh práce a uskutečnění potřebných strukturálních změn, představují obsah Doporučení. V porovnání s drtivou většinou jiných členských států jsou spíše velmi mírná. Je v našem zájmu je respektovat; jsou autoritativní a autentická. Měli bychom současně dělat vše proto, aby i nadále byla vůči České republice takto pozitivně a lichotivě naladěna.

Pozn.: Z 32 hodnocených ukazatelů naplňuje Česká republika zcela 27. Mírné výhrady uplatňuje Evropská komise v těchto veličinách:
– dlouhodobá udržitelnost veřejných financí, včetně penzí;
– pobídky k práci, vytváření pracovních míst;
– výzkum a inovace;
– podnikatelské prostředí;
– veřejná správa

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)