Aktivismus, jenž nás ochuzuje

04/09/2018

Obstrukční hazard na dálnicích zaplatíme všichni. Děti Země by s ním měly úplně přestat

Minulý týden přinesl nečekaně dobrou zprávu pro české investiční prostředí. Ministerstvu dopravy a Ředitelství silnic a dálnic se podařilo dohodnout s ekologickou organizací Děti Země, aby stáhla svůj poslední rozklad proti výstavbě další části páteřní dálnice D11. Je to nejen slušná vizitka pro odpovědné úředníky, ale hlavně po dlouhé době pozitivní signál pro domácí investory a stavebníky. Blokace výstavby českých dálnic je totiž chronickou bolestí, kterou nakonec zaplatí všichni čeští daňoví poplatníci.

Právní postavení ekologických spolků jim dnes umožňuje oddálit výstavbu libovolné větší stavby o desítky let. Jen samotné Děti Země aktuálně obstruují výstavbu hned několika klíčových dálnic, ať už jde o obchvat Přerova, Frýdku-Místku, Otrokovic, Břeclavi, Mikulova, dálnici D49 mezi Hulínem a Fryštákem nebo zmiňovanou D11 od Smiřic k hranicím. Některé stavby jsou kvůli tomu prakticky v bodě nula už přes deset let.

Desítky sporů mezi ekologickými aktivisty a státem zaměstnávají úřady, soudce i investory, kteří musejí stále znovu a znovu obnovovat už platná povolení, ze kterých se nemohou posunout dál. Argumenty ekologů přitom často postrádají věcný charakter a v podstatě se nedají rozumně vypořádat. Děti Země v několikapřípadech kopírovaly obecné připomínky z jiných řízení, zpochybňovaly záměr stavby jako celek nebo napadaly nejrůznější formální postupy. Že je jejich cílem v řadě případů protahovat řízení co nejdéle, dosvědčují i situace, kdy se s připomínkami přihlásí doslova „za pět minut dvanáct“ – třeba tři minuty před uplynutím zákonné lhůty.

Horší než nepromyšlené škrty vládních investic

Trvalé obstrukce staveb ale mohou českou ekonomiku poškozovat víc než svého času nepromyšlené škrty vládních investic. Dlouhá příprava výstavby páteřních dopravních staveb je totiž naprosto nepochopitelná z pohledu Evropské komise, která může mít problém české dopravní priority dál financovat. Ministerstvo dopravy zatím tvrdí, že s čerpáním problém nebude, protože peníze použije na jiné stavby. Jenže i kdyby nehrozila přímo ztráta současných evropských prostředků, přinejmenším z nich bude mít česká ekonomika menší užitek. Je přece absurdní, pokud za ně pořídí desítky méně významných úprav, ale s páteřní dopravní infrastrukturou nehne ani o píď.

Navíc je potřeba si uvědomit, že od Bruselu máme nevratné dotace v takovém rozsahu asi naposled. Pro současné programové období jsme vyjednali na výstavbu klíčových dálnic přes 60 miliard korun, což by nám podle orientačních propočtů ministerstva financí mělo vystačit na 198 kilometrů nových dálnic. Každý kilometr, který nestihneme postavit, budeme už za tři roky dotovat z vlastního, a navíc ho budeme pořizovat na dluh. Nová finanční perspektiva pro nás totiž nejspíš bude znamenat méně dotací a více půjček nebo jiných nástrojů, do kterých budeme muset zapojit domácí zdroje.

Obstrukce se zkrátka prodražují. Platíme z veřejných zdrojů desítky úředníků, kteří je musejí řešit, opravujeme nasilnici každý výmol, a páteřní stavby nám v mezičase přerůstají v hluboký infrastrukturní dluh. Pokud Děti Země nechtějí, abychom se na něj v budoucnu skládali na úkor podpory vzdělávání, vědy nebo inovací, měly by s obstrukčním hazardem co nejdřív úplně přestat. I proto se Hospodářská komora aktivně zapojila do přípravy rekodifikace stavebního práva, kde takovéto obstrukce chceme výrazně omezit a hlavně výrazně zrychlit celý povolovací proces staveb. Česká republika je průmyslová země a fungující infrastruktura je jedna z podmínek jejího dalšího úspěšného rozvoje.

Každý kilometr, který nestihneme postavit, budeme už za tři roky dotovat z vlastního, a navíc ho budeme pořizovat na dluh.

Lidové noviny – 4.9.2018

Publikace