3 Podnikání fyzických osob

3.8 Zrušení živnostenského oprávnění

Podmínky, které musí být splněny, a postup při ukončení podnikání a likvidaci společnosti jsou stanoveny zejména v zákoně číslo 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění a v zákoně číslo 455/1991 Sb., živnostenský zákon, v platném znění. Mimo to je nutné dodržet příslušná ustanovení daňových a účetních předpisů a předpisů o zdravotním a sociálním pojištění.
 
Pokud se podnikatel rozhodne ukončit podnikání z vlastní iniciativy, musí nejprve podat žádost o zrušení živnostenského oprávnění na živnostenský úřad. Při ukončení podnikání má také povinnost podat správci daně (příslušnému finančnímu úřadu) daňové přiznání podle zákonných lhůt do konce března nebo června, v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce. Vede-li podnikatel účetnictví, je povinen ho vést až do dne ukončení své podnikatelské činnosti. Ke dni ukončení je nezbytné, aby byla provedena v souladu s platnými účetními předpisy účetní závěrka zahrnující např. inventuru dlouhodobého a oběžného majetku nebo zjištění stavu pohledávek a závazků.
 
Další povinnosti při ukončení podnikatelské činnosti plynou vůči zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), kde je třeba tuto skutečnost také nahlásit a podat přehledy o příjmech a výdajích za zdaňovací období. ČSSZ je nutné skutečnost nahlásit do osmi dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k ukončení činnosti. Má-li podnikatel zaměstnance, ukončí s nimi pracovní poměr z důvodu zrušení zaměstnavatele, výpovědní lhůta činí dva měsíce a základní zákonné odstupné je ve výši trojnásobku průměrného platu. Pokud má však podnikatel alespoň dvacet zaměstnanců, jednalo by se o hromadné propouštění, takže by musel informovat úřad práce, odbory nebo radu zaměstnanců (viz zákoník práce § 62 a následující).
 
Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo provozování živnosti v odpovídajícím rozsahu pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené živnostenským zákonem, jestliže zápis do živnostenského rejstříku na základě ohlášení živnosti byl proveden v rozporu se zákonem, nebo na návrh správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu, případně z dalších důvodů (viz § 58 živnostenského zákona).
 
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel již nesplňuje podmínku bezúhonnosti nebo nastanou-li překážky provozování živnosti. Překážkou provozování živnosti je skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby byl prohlášen konkurz, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno, nebo byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, pokud zákaz trvá. Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Živnost dále nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů.
 
Podnikání fyzické osoby také končí smrtí podnikatele. Dle § 13 živnostenského zákona však mohou v živnosti pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví správce dědictví,  dědicové ze zákona, ze závěti, či pozůstalý manžel nebo partner i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti, pokud v živnosti nepokračují dědicové, do skončení insolventního řízení též insolvenční správce ustanovený soudem. Skutečnost, že hodlají pokračovat v podnikání jsou uvedené osoby povinny oznámit živnostenskému úřadu ve lhůtě tří měsíců, v případě správce dědictví a insolvenčního správce ve lhůtě jednoho měsíce. Nesplňuje-li správce dědictví nebo insolvenční správce požadované zvláštní podmínky provozování živnosti, musí pro provozování živnosti neprodleně ustanovit odpovědného zástupce dle § 11 živnostenského zákona. Po skončení dědického řízení mohou pokračovat v živnosti dědicové, event. i insolvenční správce, pokud nabyli majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti. Tuto skutečnost musí do 1 měsíce od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu.
 

POZOR

Od 1. ledna 2008 platí zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Tento zákon upravuje postupy při řešení předlužení dlužníků a přináší tři způsoby řešení této situace: konkurz, reorganizaci a oddlužení. Reorganizace je určená především velkým podnikům s obratem nad 100 milionů Kč a oddlužení mohou využít pouze fyzické osoby nepodnikatelé. U drobných podnikatelů tedy v případě jejich úpadku připadá v úvahu pouze konkurz. Podá-li tedy na sebe soudu podnikatel insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení, soud oddlužení podnikateli automaticky zamítne a vyhlásí na něj konkurz. Za podnikatele se pro účely tohoto zákona považuji všichni aktivní podnikatelé, a také osoby, které již nepodnikají, ale mají z minulosti dluhy, které souvisejí s podnikáním.