PREZENTAČNÍ VIDEO HK ČR

 

 

 

 

 

 

OBCHODUJTE S ÍRÁNEM
 - BRÁNA DO PERSIE
    

 

 

 

Aktuální dění v EU: Kdo chvíli stál, může stát opodál: U nás zatím (moc) dobrý

V minulém týdnu zveřejněné výsledky růstu HDP České republiky nebyly zdaleka tak blyštivé, jako v předcházejících kvartálech, přesto však česká ekonomika stále drží celoevropský hospodářský prim. V rámci nedávno odstartovaného nového cyklu Evropského semestru pro rok 2017 a při této příležitosti zveřejněných dokumentů z dílny Evropské komise nám bylo přisouzeno nejlichotivější možné postavení ekonomiky, která vykazuje nejmenší míru strukturálních poruch v rámci celé EU. Pro tento účel vydávaná Zpráva mechanismu varování, pojednávající o  makroekonomických nerovnováhách sleduje optikou tří kategorií ukazatelů strukturální zdraví ekonomik členských států EU. A my jsme navýsost uspěli !!!

 
Zpráva mechanismu varování tak naštěstí není z pohledu České republiky ani trochu varovná či varující; je naopak velmi povzbudivá. Možná kdesi skrytě říká: udržte Vaši laťku výkonnosti a pokud možno ještě přidejte, abyste neměli v budoucnu problémy, s nimiž se potýká většina členských států a snaží se je nákladně a mnohdy narychlo řešit. Vy si můžete dovolit využívat zdroje ve prospěch budování budoucí prosperity a hledět vpřed.
 
Zpráva prostřednictvím 14 hlavních a desítek dalších pomocných ukazatelů tedy testuje míru makroekonomických nerovnováh a Česká republika v tomto testu drtivě uspěla; dominovala - jako jediný členský stát nevykázal jedinou negativní či rizikovou hodnotu pro těchto 14 ukazatelů. Průměrný počet "hříchů" je přitom téměř 3,6; tedy v 3,6 ze 14 průměrný členský stát není schopen dostát předpokládaným hodnotám či tyto hodnoty jsou již výrazně rizikové. Nám nejblíže jsou Polsko a Rumunsko s jedním rizikovým či nevyhovujícím kritériem; po dvou vykazují Německo, Slovensko a Slovinsko. Největším hříšníkem je Kypr s devíti, avšak ani šestka v případě Řecka a Irska není záviděníhodná, stejně jako pětky v případě více či méně vyspělých zemí, jako Belgie, Nizozemsko, Finsko a Itálie.
 
Sada ukazatelů je cíleně zaměřena na identifikaci a intenzitu vysledovaných nerovnováh, které mohou ohrožovat hladkost fungování ekonomik členských států EU. Na co se z pohledu nerovnováh snaží tato Zpráva soustředit ?
 
1. Bilance běžného účtu platební bilance: konstatuje, že země s vysokými vnějšími deficity učinily výrazný pokrok v jejich odstraňování, ale současně země s vysokými přebytky tyto v některých případech ještě navýšily (tato interpretace může být vnímána smíšeně a též jako snaha potrestat úspěch, což je patrné například u Německa);
 
2. Pokračuje oddlužování v soukromém sektoru, ale nerovnoměrně a pomalu;
 
3. Bez ohledu na posílení kapitálových pozic, bankovní sektor čelí riziku proměnlivé či dokonce klesající ziskovosti a následkům období nadměrných špatných úvěrů;
 
4. Zlepšují se parametry na trhu práce a uvolňuje se napětí na něm.
 
14 ukazatelů makroekonomických nerovnováh je rozděleno do tří kategorií. První kategorie Vnější rovnováha a konkurenceschopnost testuje bilanci běžného účtu platební bilance, čistou vnější investiční pozici, reálný efektivní devizový kurs, vývoj podílu na světovém vývozu a nominální jednotkové náklady práce. Druhá kategorie Vnitřní nerovnováhy sleduje vývoj cen domů, úvěrové toky pro soukromý sektor, zadlužení soukromého sektoru, veřejný dluh, míru nezaměstnanosti a celkové závazky finančního sektoru. A třetí kategorie je výlučně zaměřena na ukazatele zaměstnanosti (míru ekonomické aktivity a nezaměstnanost dlouhodobou a mladých lidí).
 
Je patrné, že těchto 14 ukazatelů znázorňuje velmi zásadní ekonomické parametry, kombinující makroekonomickou stabilitu s předpoklady konkurenceschopnosti, disciplíny a zodpovědnosti. Není snadné těmto vyhovět tak, že jsou všechny současně akceptovatelné a bezrizikové. Česká ekonomika jako jediná v Evropě toto dokázala. Měli bychom tento výsledek ocenit, vážit si jej a zejména využít k tomu, abychom si na něj mohli zvykat a těšit se i v mnoha příštích letech. Jeho obhajoba nebude automatická a nepřijde z čistého nebe; jeho obhajoba se musí těžce odpracovat. Se stávající strukturou nepochybně máme vytvořeny všechny předpoklady k tomu, aby se tak stalo a současně též k tomu, aby se o tomto výsledku v Evropě vědělo.  
 
Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

 

Hlavní partneři HK ČR