PREZENTAČNÍ VIDEO HK ČR

 

 

 

OBCHODUJTE S ÍRÁNEM
 - BRÁNA DO PERSIE
    

 

 

 

Debata o vysílání pracovníků rozděluje nejen EU, ale i ČR

Revize směrnice o vysílání pracovníků předložená Evropskou komisí letos v březnu vzbudila v Evropské unii vlnu emocí. Revizi, vyvolanou západními státy přes odpor střední a východní Evropy, v ČR nadšeně podporují odbory. Naopak zaměstnavatelé a podniky revizi plně odmítají z důvodu ohrožení konkurenceschopnosti Evropské unie jako celku a rozporu s primárním právem EU. Vysílání pracovníků se týká 0,7 % pracovníků v EU, přičemž nejvíce jsou vysíláni pracovníci do Německa, Francie a Belgie. Nejvíce vysílaných pracovníků pochází z Polska a Německa. O dopadu návrhu na českou ekonomiku hovořili experti z institucí EU, státní správy, odborů, zaměstnavatelů a z řad podnikatelů dne 20. září v Evropském domě v Praze.

 
Inge Bernaerts, členka kabinetu komisařky Thyssen, představila návrh revize směrnice o vysílání pracovníků z března letošního roku, který zavádí pět novinek. Zaprvé se jedná o uplatňování kolektivních dohod na vyslané pracovníky ve všech sektorech, přičemž původně se jednalo pouze o odvětví stavebnictví. Zadruhé, Komise navrhuje, aby se na dlouhodobě vyslané pracovníky, tedy na ty, kteří v hostitelském státě pobývají více než dva roky, vztahovala ochrana dle pracovního práva hostitelského členského státu. Zatřetí, revize zavádí povinnost odměňovat vyslané pracovníky dle obvyklých podmínek pro odměňování v zemi, do které byli vysláni. Začtvrté, členský stát může rozšířit aplikaci pravidel pro vysílání i na dodavatelské řetězce. A zapáté, revize zavádí shodné podmínky pro dočasně vyslané agenturní zaměstnance, jako jsou ty uplatňované na stejný typ zaměstnance v zemi, do níž byl pracovník vyslán. Cílem je zajistit spravedlivé podmínky pro vyslané pracovníky a lepší informovanost. Jak doplnila Bernaerts revize neřeší problémy, se kterými se setkáváme dnes v praxi ohledně nedodržování pravidel. Současné problémy s obcházením pravidel pro vysílání pracovníků např. v podobě zakládání společností s fiktivním sídlem, převedení zaměstnanců na samostatně výdělečné osoby, neplacení mzdy nebo sociálního zabezpečení zaměstnavatelem ve vysílajícím státě by měla vyřešit prováděcí směrnice 2014/67/EU s termínem pro transpozici 18. červen tohoto roku. K tomuto datu ji dle Bernaerts do vnitrostátních právních řádů transponovalo 14 členských států úplně a 3 částečně, zbývající země včetně České republiky tak dosud neučinily.
 
Návrh je nyní diskutován v Evropském parlamentu a Radě EU. Dle europoslankyně Michaely Šojdrové (EPP/KDU-ČSL) nebyl návrh dostatečně zdůvodněn a projednán se sociálními partnery. „Jedná se o opatření proti sociálnímu dumpingu, které popírá fungování tržních mechanismů, i když tento termín [sociální dumping] bychom měli správně používat jen vůči třetím zemím“, vysvětluje europoslankyně. Doplňuje, že bylo třeba vyčkat na výsledky implementace prováděcí směrnice a je třeba řídit se heslem „stabilní a předvídatelná legislativa“. V rámci procedury včasného varování vystavilo Komisi žlutou kartu 11 národních parlamentů. Odůvodněná stanoviska poukázala na zasahování do kompetencí členských států. Přesto se Komise rozhodla dne 20. července s revizí pokračovat.
 
Pozice České republiky k revizi směrnice je primárně negativní a návrh revize odmítá. Zásadní problém vidí v negativním dopadu na ekonomiku, respektive firmy a následně pak vysílané pracovníky. „V případě přijetí bude ohrožena konkurenceschopnost EU jako celku“, říká Marie Beranová z Úřadu vlády ČR. Předložení návrhu bez dalších částí slibovaného balíčku k pracovní mobilitě považuje za nešťastné, neboť vláda nemůže zaujmout holistický přístup. Podobně vidí i rozhodnutí pokračovat v revizi navzdory žluté kartě, kterou vystavilo 11 parlamentů. Upozorňuje, že to může oslabit důvěru občanů v EU. Podobnou pozici jako ČR hájí i český byznys. „Revize jde proti zásadě legislativní zdrženlivosti, proti primárnímu právu, tedy svobodě volného poskytování služeb, a zásadám tržní ekonomiky“, upozornil Ladislav Minčič z Hospodářské komory České republiky. Poukázal na to, že příjmová diferenciace v jednom tržním prostoru je přirozená a vnucená nivelizace – dle historické zkušenosti ČR – vede k negativním jevům v ekonomice. Minčič varoval před administrativní zátěží, kterou by revize směrnice znamenala pro podniky. Varuje, že nová pravidla nejsou řešením problému. Rozšíření směrnice může zkomplikovat situaci v odvětvích se specifickými charakteristikami, například v silniční dopravě. Jak upozornil Vojtěch Hromíř, generální tajemník ČESMAD, řidiči jsou vysoce mobilní pracovníci, kteří se během několika málo dní pohybují ve vícero zemích. Proto navrhuje sektor dopravy ze směrnice o vysílání pracovníků vyjmout. Upozornil také na akutní problém, kterým je uplatňování minimální mzdy pro oblast dopravy ve Francii a Německu. Řidičům hrozí vysoké pokuty za nedodržování pravidel a musí se vypořádat se zatěžující administrativou. Hromíř dále varoval, že podniky ze třetích zemí – pokud získají přístup na jednotný evropský trh - budou v případě schválení směrnice ve výhodnějším postavení. Princip spravedlivého odměňování se bude aplikovat vždy ve prospěch vysílaného pracovníka. Zatímco např. rumunský pracovník vyslaný do Německa bude pobírat obvyklou německou mzdu, německý pracovník vyslaný do Rumunska může pobírat plat na úrovni vysílající německé firmy.
 
Debata poukázala na rozdílné pozice zástupců zaměstnanců a byznysu, stejně jako rozdílné vnímání revize státy ze západní a východní Evropy. Na jedné straně stojí princip svobody podnikání, víra ve fungování tržních mechanismů, vysokou administrativní zátěž a obavy ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím s vyšší platovou úrovní a vůči třetím zemím. Druhý tábor poukazuje na potřebu sociální korekce tržního hospodářství a negativních důsledků platových rozdílů mezi západem a východem, včetně ztráty pracovních míst v západních zemích či odlivu kvalifikovaných pracovníků ze zemí střední a východní Evropy. Specifika sektoru dopravy vyžadují alternativní úpravu, kterou by mohla Komise navrhnout v rámci sektorově specifické legislativy, jež chystá na začátek příštího roku.

 

Hlavní partneři HK ČR