Evropská unie - zřízení nového Komisařství pro ochranu spotřebitele

Pokud jde o ochranu spotřebitele na evropské úrovni, lze sledovat vzrůstající zájem Evropské Komise, stejně jako jiných institucí Evropských společenství o tuto problematiku. To dokládá také zřízení nového Komisařství pro ochranu spotřebitele v souvislosti s rozšířením EU o Rumunsko a Bulharsko od 1. ledna 2007.

Podle původních záměrů mělo dojít k rozdělení samotného Generálního ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele (DG SANCO) na část ochrany zdraví a část spotřebitelskou, avšak z technických a administrativních důvodů bylo nakonec vytvořeno pouze nové komisařství, pod vedením Megleny Kuněvové z Bulharska. Generální ředitelství tak bude do budoucna obsluhovat dva různé komisaře.
 
Vytvoření samostatného komisařství, které se bude bezvýhradně věnovat pouze ochraně spotřebitele, nepochybně povede k dalším legislativním úpravám a širšímu prosazení této problematiky v rámci komunitárního práva. Kromě toho komisařka Kuněvová disponuje poměrně silným politickým mandátem (což dokládá mimo jiné její bezproblémové schválení v úřadu ze strany Evropského Parlamentu), má k dispozici zkušené spolupracovníky a její první kroky jsou zatím v Bruselu hodnoceny převážně kladně. Vedoucím jejího kabinetu je John Bell s mnohaletými zkušenostmi z GŘ Zdraví a ochrany spotřebitele, jeho zástupcem je Kristian Hedberg, který působil pět let v kabinetu Erkki Liikanena, Komisaře pro podnikání a průmysl.
 
Právním základem pro práci GŘ a potažmo nového komisařství je tzv. Spotřebitelská strategie pro období 2007- 2013, v jejímž rámci byl v prosinci 2006 přijat tzv. Spotřebitelský program na uvedené období. Jeho prvořadým cílem má být zajištění vysoké úrovně ochrany pro všechny zákazníky v EU – bez ohledu na to, kde žijí, cestují, nakupují – před riziky a hrozbami jejich bezpečnostních a ekonomických zájmů s tím, že má být posílena role zákazníků v tom smyslu, aby si byli schopni obhajovat své vlastní zájmy (heslo: „buď silný a pomož si sám“).
 
Nejobtížnější otázkou ve smyslu legislativních změn v oblasti ochrany spotřebitele na evropské úrovni je pro většinu členských států míra harmonizace práva. Tato diskuze se stala ještě aktuálnější po přijetí dvou nových členských států. Rozdílné podmínky na trhu, odlišné spotřebitelské problémy a rozvinutost trhu v různých členských zemích totiž brání efektivní jednotné právní úpravě. Proto se pozornost především států bývalé evropské patnáctky upíná spíše k tzv. minimální harmonizaci spotřebitelského práva s tím, že členským zemím je poskytován prostor pro další legislativní úpravy s možností rigoróznějšího či liberálnějšího přístupu. Tento přístup je ovšem v rozporu s konceptem jednotného trhu, a jeho následkem může být omezení volného pohybu zboží a služeb s tím, že efektivita komunitárního práva by byla následně velmi nízká. Proto se Komise samotná snaží pokud možno o maximální harmonizaci práva a modernizaci stávající legislativy.
 
V této souvislosti publikovalo GŘ Zdraví a ochrany spotřebitele počátkem února tzv. Zelenou knihu o přezkumu spotřebitelského acquis. Na základě výsledků konzultací, které tímto dokumentem zahájila, se Komise rozhodne, zda přikročí k určitým legislativním krokům. Jejich cílem by mělo být zjednodušení a modernizace stávající spotřebitelské legislativy. Předmětem revize je celkem 8 právních norem, které upravují spotřebitelské smlouvy v oblasti timesharingu, cestovních služeb (pobyty a zájezdy), označování cen, kupních smluv a záruk, prodeje na dálku, podomního prodeje, nekalých smluvních ujednání a žalob na zdržení se protiprávního jednání.1
 
Kromě faktické modernizace směrnic v oblastech, které jsou nedostatečně upraveny (např. digitální technologie a digitální služby, Zelená kniha výslovně zmiňuje tzv. on-line aukce), se přezkum soustředí na sjednocení terminologie a pravidel. Smyslem je do budoucna vytvořit legislativu založenou spíše na univerzálních zásadách, než preskriptivní soubor norem.
 
Představou Komise je, že modernizací zmíněné legislativy dosáhne posílení jednotného trhu, konkurenceschopnosti a vyšší důvěry spotřebitelů, neboť v současné době je podíl přeshraničních obchodů stále poměrně nízký.
 
Zelená kniha také nabízí čtyři základní možné přístupy přezkumu: tzv. vertikální přístup, tedy zachování současné převážně sektorové úpravy, horizontální přístup, který by více integroval společné zásady různých směrnic a problémů, kombinaci uvedených nástrojů nebo žádnou další legislativní akci.
 
Zainteresované subjekty by se tak měly vyjadřovat především k těmto problémům a tématům: nejvhodnější legislativní přístup, stupeň harmonizace práva, definice „spotřebitele“ a „profesionála“, problém definice spotřebitele jednajícího pomocí prostředníka, možnost zavedení obecné klauzule o dobré víře a poctivém zacházení, možnost rozšíření oblasti působnosti zkoušky nepřiměřenosti (cena a předmět smlouvy) na vyjednané podmínky a její právní následky, zajištění smluvních následků při neposkytnutí informací, harmonizace délky lhůty k odstoupení od smlouvy, harmonizace způsobů výkonu práva odstoupit od smlouvy a harmonizace nákladů, které nese spotřebitel v případě odstoupení.
 
Dále pak Komise nabízí ke konzultaci zavedení jednotného práva na náhradu škody, problematiku úpravy podmínek pro použité zboží prodávané na veřejných aukcích a použité zboží obecně, definice dodávky a právní úpravu pro přenos rizika, problematiku stanovení důkazního břemene o tom, zda vady věci existovaly již v okamžiku jejího dodání, možnost zavedení přímé odpovědnosti výrobce za neshodu věci se smlouvou, zavedení standardních pravidel pro obsah obchodní záruky a možnostřenositelnosti obchodní záruky.
 
K výše uvedeným problémům se mají zainteresované subjekty vyjadřovat do poloviny května 2007, více informací je k dispozici na webové adrese Generálního ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele.
 
Následně Komise zveřejní výsledky těchto konzultací a na jejich základě bude provádět další legislativní akce. Ačkoli se tato konzultace týká jen tzv. spotřebitelských acquis, tedy zmíněných 8 směrnic2, lze očekávat, že výsledky konzultací a zvolený přístup budou mít vliv také na další právní úpravy.
 
Jako nejpravděpodobnější postup v závislosti na výsledku konzultací se jeví kombinace zrušení části platné spotřebitelské legislativy a její nahrazení novou normou (horizontální přístup). Tato legislativní akce se předpokládá v roce 2008.
 
Kromě přezkumu spotřebitelského acquis jako celku v současné době probíhá odděleně přezkum směrnice o timesharingu, tedy pronájmu rekreačního zařízení na stanovený časový úsek během roku na mnoho let dopředu, a to na základě veřejných konzultací, které probíhaly do srpna loňského roku. Výsledky přezkumu a možné legislativní úpravy by Komise měla zveřejnit do konce března tohoto roku.
 
V minulosti se Komise zabývala také problematikou klamavé a srovnávací reklamy. Výsledkem bylo přijetí směrnice o klamavé a srovnávací reklamě v roce 20053, která má být členskými státy implementována do 12. června tohoto roku s předpokládanou účinností od 12. prosince. Účelem normy nemá být jen ochrana spotřebitelů, ale také soutěžitelů, pokud konkurence použije srovnávací reklamy. Komise tak usiluje o přehlednější a slušnější podnikatelské prostředí.
 
Další akci Komise lze očekávat v oblasti bankovních a finančních služeb. Kromě širší revize finančních služeb na území EU hodlá Komise do roku 2009 zajistit dostupnost základního bankovního účtu pro znevýhodněné spotřebitele, neboť postupující převaha bezhotovostních transakcí by mohla pro některé zákazníky působit jako omezující bariéra v uspokojování jejich potřeb, stejně jako například v přístupu k zaměstnání.
 
Vzhledem k tomu, že veškeré smlouvy uzavírané mezi podnikateli a spotřebiteli jsou smluvního charakteru, je v dlouhodobějším horizontu podstatná aktivita Komise na formování tzv. jednotného právního referenčního rámce. Tento problém souvisí se zmíněnou mírou harmonizace práva. Z důvodů problematické přímé regulace prostřednictvím harmonizace Komise usiluje o vytvoření jednotných právních základů. Podstatou je vytvoření jednotných definic, principů a pravidel smluvního práva tak, aby došlo ke zkvalitnění a vyšší soudržnost existujících acquis v oblasti smluvního práva a vyhotovení jednotných smluvních podmínek pro celou EU. Tato aktivita je součástí principu lepší regulace a vzhledem ke značné politické citlivosti probíhají na toto téma rozsáhlé konzultace se všemi zainteresovanými subjekty. Tomuto tématu se velice aktivně věnuje také Evropský Parlament. Předpokládaný výsledek současných konzultací lze očekávat v roce 2009.
 
Pokud jde o ochranu spotřebitele a jeho bezpečnost, pak je na úseku potravin podstatná probíhající revize evropského označování. Výsledkem má být zrušení platných směrnic4 a přijetí nové směrnice, která zajistí vyšší informovanost spotřebitelů o prodávaných výrobcích a především nutričních hodnotách prodávaných potravin. Legislativní proces přijetí směrnice by měl být dokončen do konce tohoto roku.
 
V oblasti spotřebitelské bezpečnosti je nutné zmínit také přezkum a modernizaci technických norem o bezpečnostních protipožárních standardech existujících hotelů, které Komise zahájila na základě doporučení Rady5. Výsledek prověřování má být shrnut do legislativního aktu, jehož přijetí se předpokládá nejpozději v roce 2009.
 
V neposlední řadě je nutné počítat s dalším zájmem Komise o ochranu zdraví ve vztahu k alkoholu a tabákovým výrobkům, jež může vyústit v omezování prodeje a další restrikce.
 
 

1Jedná se o následující směrnice: 85/577/EEC, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory; 90/314/EEC, o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy; 93/13/EEC, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách; 94/47/ES, o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k dočasnému užívání nemovitostí; 97/7/ES, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku; 98/6/ES, o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli; 98/27/ES, o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů a 1999/44/ES, o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží.
2Je třeba podotknout, že to, co se obvykle rozumí pod pojmem „spotřebitelské acquis“, se netýká veškerých právních předpisů EU na ochranu spotřebitele. Například nedávno přijatá směrnice o nekalých obchodních praktikách do spotřebitelského acquis nespadá. Mimo to lze mnoho předpisů zaměřených na ochranu spotřebitele nalézt v odvětvově specifických právních předpisech EU, jako např. právní předpisy v oblasti elektronického obchodu nebo finančních služeb.
3Směrnice 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách
4Směrnice 2000/13/EEC, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy a 90/496/ES, o nutričním označování potravin
5Doporučení Rady 86/666/EC
 
   
Zdroj: Generální ředitelství Zdraví a ochrany spotřebitele (DG SANCO)