Evropa před brexitem, aneb EU-28 minus 1

Komentář poradce prezidenta HK ČR Petra Zahradníka

 
Možná si ještě pamatujeme sedm let staré heslo českého předsednictví v EU, které si nadto každý vykládal po svém a které bylo o tom, jak to Evropě osladíme. Skutečné „oslazení“ Evropě však nastává až teď po rozhodnutí britských občanů.
 
Je to nejzávažnější rozhodnutí ve vývoji evropské integrace minimálně za posledních 25 let, kdy byla započata maastrichtská etapa jejího vývoje. Ta byla sice možná až příliš ambiciózní, ale byla kreativní a scelující. Nynější britské rozhodnutí lze vnímat jako veskrze destruktivní, jež nepřinese nic příznivého ani Británii, ani zbytku EU a jež s pravděpodobností hraničící s jistotou znamená i to, že druhá polovina příštího roku se obejde bez plánovaného britského předsednictví i jeho hesla. Ono britské heslo však rezonuje Evropu již dnes a to v ne zcela pozitivním tónu.
 
Zhouba tohoto rozhodnutí spočívá v tom, že je iracionální, a dost možná velmi brzy stoupencům odchodu dojde, že náklady tohoto rozhodnutí vysoce převýší domnělé přínosy. Přitom vůbec nelze popřít, že mezi řadou argumentů stoupenců „leave“ by nebylo dost, snad i většina, oprávněných. Jejich řešení by však bylo daleko přímočařejší uvnitř Unie, než prostřednictvím rozvodu s ní.
 
Finanční trhy, které rozhodně nelze vinit z toho, že by stranily přebujelosti eurobyrokracie, podaly jasný důkaz o tom, co si o verdiktu britského lidu myslí. V situaci, kdy Británie disponuje nejnižším podílem zpracovatelského průmyslu na HDP v EU a je tudíž bytostně závislá na dovozu zboží, si oslabením libry, řekla o výrazné sousto dovážené inflace, která paradoxně nejvíce dopadne na chudší venkovské vrstvy hlasující pro brexit.
 
A tím to teprve vše začne, pokud se Evropa rozhodne dát Británii pocítit verdikt o odchodu v plné parádě a pokud by se tedy Británie ocitla v situaci jakékoliv „třetí země“, včetně administrativních a obchodních omezení pro toky zboží, služeb a kapitálu.
 
Při rozhodnutí kontinentálních bank a finančních korporací přesunout středobod jejich počínání z Londýna na kontinent by těžce utrpělo nyní stále nejrozvinutější a největší finanční centrum na světě. Pro neevropské přímé investory je Británie atraktivní právě kvůli jejímu bezbariérovému vstupu na jednotný evropský trh, což může být zásadně modifikováno, a to v závislosti na modelu jejích vztahů s EU, který bude teprve složitě vytvářen a stanoven.
 
Britský volič především při svém rozhodování reagoval na migrační dopady členství v EU, pro něž existovala velká a otevřená příležitost řešení uvnitř EU, zvláště na základě letošní únorové dohody.
O vyvolaných mnohočetných dopadech dominového charakteru, týkající se celistvosti Británie, EU i jiných členských států snad ani nemá smysl hovořit; bohužel určitě alespoň některé z nich nastanou.
 
Brexit byl vnímán jako riziko. Toto riziko se po včerejšku naplnilo. Nyní bychom měli usilovat alespoň o to, aby jeho obrovské náklady byly pokud možno minimalizovány a přínosy stávajícího stavu, jakkoliv neoptimálního, zachovány a udrženy. Bohužel však v nynější konstelaci nezbude času ani prostoru na to nejdůležitější – na skutečnou a nanejvýš žádoucí reformu uspořádání, praktického fungování a zodpovědnosti EU (zřejmě již tedy bez Británie).
 
Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)