Úvodní stránka Podpora podnikání v ČR Pomáháme vám čelit hospodářské krizi

Pomáháme vám čelit hospodářské krizi

Hospodářská krize dorazila i do Česka. Jako jasný důkaz poslouží bilance zahraničního obchodu, která zaznamenala největší propad od roku 1994. Další jevy, jako růst nezaměstnanosti, na sebe nenechaly dlouho čekat.

Zpravodajství z domova

Zpravodajství ze světa

Situace v regionech

Reakce a stanoviska hospodářské komory

Návrhy a opatření na řešení krize

Kontakty na protikrizové telefonní linky Hospodářske komory České republiky v krajích

Jak krize vznikla?
Mnozí ekonomové se v současné době přou, co stojí za příčinou finanční a hospodářské krize, jakou svět nepamatuje od 30. let dvacátého století. Často však padají slova jako bezhlavé poskytování úvěrů a hlavně pak hypoték v USA, což bylo do jisté míry podmíněno i některými zákonnými nařízeními. Čím byly úvěry na bydlení přístupnější, tím víc to podněcovalo zájem o nové domy, což šroubovalo jejich ceny vzhůru. Nejednalo se však o skutečnou hodnotu, ale pouze cenovou bublinu, která musela dříve či později splasknout. To se stalo v okamžiku, kdy první majitelé takto snadno nabytých hypoték začali mít problémy se splácením. Normálně by jejich závazky byly zajištěny nemovitostí, jejich ceny však začaly rázem padat. To způsobilo bankám nemalé ztráty, které se vzhledem k propojení ekonomiky šířily dále a dále, až zasáhly prakticky celý svět. Vzhledem k tomu, jak je současná ekonomika globalizovaná, vyhnou se dopady jen málokteré zemi.

Krize a české podniky
Jak vyplývá ze šetření Hospodářské komory České republiky pro ČTK a Hospodářské noviny mezi členskými firmami, téměř 60 procent firem na přelomu letošního roku skončí svou výrobu v prosinci dříve a zahájí ji v lednu později než v uplynulých letech. Vedle snížení poptávky a růstu nezaměstnanosti má krize už zmiňovaný nepříjemný dopad: získat úvěr od banky je těžší než dříve. S tímto problémem se v poslední době setkala třetina tuzemských fi rem, které si chtěly na fi nancování svého provozu od banky půjčit statisíce nebo miliony korun. Dva ze tří podniků se pak domnívají, že by do současné situace na fi nančním trhu měl vstoupit stát, nikoliv však jako aktivní hráč, ale jako garant stability při možných prudkých výkyvech situace na trhu. Ačkoliv podniků, které se musí potýkat s většími problémy při žádosti o úvěr, je zatím „pouze“ třetina, fi rmy už jistá zpřísnění pocítily. Zatímco 195 fi rem z 612 (32 %) žádné zpřísnění vůbec nepocítilo, naopak pětinu fi rem (120) nutí politika bank k výraznému přehodnocení jejich záměrů. Polovina oslovených podniků uvedla, že se situace projevuje v jejich výrobních a provozních plánech. Přes 22 % podniků uvedlo, že muselo přehodnotit své investiční plány, dalších 14 % (84) pak musí upustit od dříve plánovaných výrobních či obchodních aktivit.