PREZENTAČNÍ VIDEO HK ČR

 

 

 

OBCHODUJTE S ÍRÁNEM
 - BRÁNA DO PERSIE
    

 

 

 

Exkluzivní srovnání: Zaměstnanec vs. živnostník – odvody, sociální a ekonomická hlediska

Z členské základny HK ČR dostáváme opakovaně dotazy na rozdíly mezi zaměstnanci a živnostníky, tedy samostatnými podnikateli – OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná). Hodnocení výhod a nevýhod obou skupin je stále předmětem živých debat a je vždy do značné míry subjektivní.

Proto vám předkládáme objektivní srovnání sociálních a ekonomických hledisek (tabulky 1 a 2). Dále stručně shrnujeme odvodové povinnosti (tabulka 3). Na konkrétním příkladě v části II. názorně přibližujeme finanční souvislosti (tabulky 4 - 6). Náš modelový příklad vychází z předpokladu, že zaměstnanec a OSVČ vykonávají fakticky podobnou práci a jsou ve srovnatelné životní situaci.

Při srovnání obou typů zaměstnanců je rovněž třeba si uvědomit, že se na ně dopadá rozdílná právní úprava.

Zaměstnanec je dle ustanovení § 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.

Podnikatel je dle ustanovení § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

I. ZÁKLADNÍ PŘEHLED

Tabulka 1: Sociální aspekty

Sociální aspekty
Zaměstnanec
Živnostník - OSVČ
Zvláštní právní ochrana
Ano dle zákoníku práce
Ne
Maximální délka pracovní doby
Ano – max. 12 hodin denně, 40 hodin týdně a povinné přestávky / doby odpočinku
Ne – stanovuje si sám
Možnost rozvržení pracovní doby
Ne – rozvrh stanovuje zaměstnavatel
Ano
Nadřízenost x podřízenost – zadávání pokynů
Ano – povinnost plnit úkoly zadané nadřízeným zaměstnancem
Ne – podniká dle vlastního podnikatelského uvážení, svým jménem a na vlastní odpovědnost a na své riziko
Osobní výkon práce
Ano (nesmí za sebe poslat zástupce)
Ne - může pověřit třetí osobu (například v době nemoci)
Úraz / nemoc z povolání
Nárok na odškodnění / dávky
Bez zákonného nároku – lze sjednat komerční pojištění
Dovolená
Ze zákona 4 týdny placené dovolené
Bez nároku na placenou dovolenou
Benefity
Dle nabídky zaměstnavatele
Bez nároku
Nárok na dávky v nemocenské
při pracovních neschopnosti
Ano ze zákona je vyplácena od 4. dne nemoci náhrada mzdy, (do 14 dne nemoci ji hradí zaměstnavatel od 15 dne stát)
Ano, pokud se dobrovolně přihlásil do systému, jinak bez nároku. Nárok na státní dávky až od 15. dne nemoci
Nárok na ošetřování nemocného člena rodiny
Ano – dávka ze státního rozpočtu na dobu 9 kalendářních dnů
Ne
Zaměstnávání mezi manželi
Nelze uzavřít pracovněprávní vztah mezi manželi
Manželé mohou společně podnikat

Tabulka 2: Ekonomické aspekty

Ekonomické aspekty
Zaměstnanec
Živnostník - OSVČ
Zajišťování práce (včetně PR a marketingu)
 
Ne – povinnost plnit pokyny zaměstnavatele, který zajišťuje zakázky
Ano – práci a zakázky si zajišťuje sám a plně nese podnikatelské riziko
Náklady spojené s výkonem práce (pracovní a ochranné pomůcky) včetně administrativy (účetnictví, mzdová agenda)
Ne – práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele
Ano náklady nese podnikatel resp. jsou promítnuty do ceny výrobku/služby
Odpovědnost za dodržování právních předpisů (vztahujících se k předmětu podnikání) a odvodových povinností vůči státu
Ne
Ano
Minimální mzda
Ano
Ne
Splatnost odměny
Nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce.
Není-li uhrazena z důvodu insolvence zaměstnavatele, existuje speciální systém úhrady zajištěný Úřadem práce pro maximálně 3 měsíční mzdy
Dle smlouvy, maximálně tříměsíční splatnost.
Není li odměna uhrazena, lze ji vymáhat soudně jako běžnou obchodněprávní pohledávku
Výpovědní doba – ochrana při skončení smluvního vztahu
Zpravidla 2 měsíce při skončení pracovního poměru, případný nárok na odstupné
Není zákonný nárok, lze sjednat
Příplatky
Ano – zákonný nárok – typicky práce přesčas, práce ve svátek, v neděli, noční práce,
Ne – nutno zahrnout do celkové sjednané odměny
Cestovní náhrady
Ano – zákonný nárok
Ne – nutno sjednat
Odpovědnost za škodu
Omezená na čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku
Neomezená (lze sjednat komerční pojištění) – ručí celým svým majetkem

 
Tabulka 3: Odvodové povinnosti (v platební a administrativní rovině)

Odvodové povinnosti
Zaměstnanec
Živnostník - OSVČ
Daň z příjmů
15% - sazba ze superhrubé mzdy
20,1% - sazba přepočtená na hrubou mzdu
Daň sráží a odvádí zaměstnavatel
15%
Zdravotní pojištění
4,5% + 9% zaměstnavatel
Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel, a to nejméně ve výši připadající na minimální mzdu;
vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě
13,5% z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015:  1 797 Kč;
vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů
Pojistné na sociální zabezpečení
6,5% + 25% zaměstnavatel (včetně povinného pojistného 2,3% na nemocenské pojištění)
Veškeré pojistné odvádí zaměstnavatel;
vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě
29,2% (nezahrnuje případné pojistné 2,3% na dobrovolné nemocenské pojištění) z vyměřovacího základu, minimální měsíční záloha pro rok 2015: 1 943 Kč;
vyměřovací základ odpovídá polovině základu daně z příjmů
Uplatnění nákladů
Ne – náklady na výkon práce nese zaměstnavatel
Ano – možnost zvolit paušál daný zákonem, anebo uplatnit skutečně vynaložené výdaje
Sleva na dani na poplatníka
Ano
Ano
Sleva na dani na dítě
Ano
Ne, pokud uplatňuje výdajový paušál
Administrativní povinnosti
Ne, pouze ve výjimečných situacích podává daňové přiznání, jinak veškeré povinnosti plní zaměstnavatel
Ano (přihlášky, oznámení změn, hlášení údajů, podání přehledu, informování o jiných podáních)

II. VZOROVÝ PŘÍKLAD:

OSVČ (živnostník)

  • Tabulka 5: 3 modelové příklady příjmů:
    (A) měsíčně fakturuje 25 000 Kč (hrubý měsíční příjem stejný jako u zaměstnance), tj. roční tržby ve výši 300 000 Kč
    (B) roční tržby ve výši 402 000 Kč, tj. ve výši superhrubé mzdy, kterou vynaloží zaměstnavatel na zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 25 000 Kč
    (C) roční tržby ve výši 926 500 Kč, které po aplikaci výdajového paušálu zajistí stejný „čistý“ měsíční příjem jako u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou ve výši 25 000 Kč
  • Výdajový paušál ve výši 60% z příjmů (v dané situaci maximálně do výše 1 200 000 Kč obratu ročně)
  • Podniká na základné volné živnosti
  • Nemá žádné zaměstnance
  • Samostatnou výdělečnou činnost vykonává jako hlavní


Zaměstnanec

  • Zaměstnán v soukromém sektoru
  • Tabulka 4: hrubá měsíční mzda – 25 000 Kč
  • Práce na plný úvazek na základě pracovní smlouvy
  • Standardní benefity – 5. týden dovolené, 3 dny indispozičního volna, vánoční bonus dle vnitřních předpisů zaměstnavatele


Společné pro zaměstnance i OSVČ:

  • Osobní stav: ženatý, manželka zaměstnaná
  • 2 nezletilé děti
  • Uplatňují daňové zvýhodnění pouze na děti, pokud jim to právní předpisy umožňují


Předložené srovnání dvou základních způsobů výdělečné činnosti je namodelováno tak, aby existovaly porovnatelné vstupy. Vycházíme tedy ze situace, kdy se činnost podnikatele fakticky podobá činnosti zaměstnance (pravidelný příjem ve stejné výši, srovnatelná životní situace). Proto nesrovnáváme zaměstnance a podnikatele, který je zároveň zaměstnavatelem.

Pro určení výše nákladů živnostníka je použit výdajový paušál. Konkrétní výše výdajového paušálu pro dané skupiny živností je dána zákonem. Jejím hlavním účelem je snížení administrativy spojené s podnikáním, přičemž adekvátnost paušálu se pro konkrétní živnosti i konkrétní podnikatele může lišit (například kadeřnice na vesnici bude mít nižší nájem než ve městě, naopak může mít například větší náklady na dopravu, či nižší ceny svých služeb, v principu však uplatňují stejnou výši výdajového paušálu).

Výdajový paušál může celé srovnání zkreslit, pokud jsou faktické výdaje podnikatelé nižší, neboť tím vzroste jeho čistý příjem, situace se ale bude vždy lišit podle konkrétního druhu živnosti a činnosti, či v rámci jednotlivých daňových období, kdy například živnostník v jednom roce realizuje větší investici (nákup auta, vybavení atp.) a v dalším nikoliv.

Na druhou stranu podnikatel uplatňující výdajový paušál nemůže využít stejné daňové úlevy jako zaměstnanec (sleva na dítě). 

 
Tabulka 4: Zaměstnanec

Odvody
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
Hrubý měsíční příjem
25 000 Kč
Superhrubá mzda
33 500 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení
1 625 Kč
6 250 Kč
Zdravotní pojištění
1 125 Kč
2 250 Kč
Sleva na dani
2 070 Kč
-           
Sleva na dítě
2 434 Kč
-           
Daň z příjmů bez slevy
5 025 Kč
-           
Daň z příjmů po slevě
  521 Kč
-           
Čistý měsíční příjem
21 729 Kč
-           

 
Tabulka 5: 3 modelové situace příjmů OSVČ (vysvětlení v úvodu II. části)

Odvody / Příjem
Příklad A
OSVČ
Příklad B
OSVČ
Příklad C
OSVČ
Roční příjem
300 000 Kč
402 000 Kč
926 500 Kč
Náklady – výdajový paušál 60%
180 000 Kč
241 200 Kč
555 900 Kč
Základ daně
120 000 Kč
160 800 Kč
370 600 Kč
Daň z příjmů
18 000 Kč
24 120 Kč
55 590 Kč
Sleva na poplatníka
24 840 Kč
24 840 Kč
24 840 Kč
Daň z příjmu po slevě
0
0
30 750 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení
23 316 Kč
23 477 Kč
54 108 Kč
Zdravotní pojištění
21 564 Kč
21 564 Kč
25 016 Kč
Roční odvody celkem
44 880 Kč
45 041 Kč
109 873 Kč
Čistý roční příjem
75 120 Kč
115 759 Kč
260 727 Kč
Čistý měsíční příjem
6 260 Kč
9 647 Kč
21 727 Kč

 
Tabulka 6: Celkové roční srovnání zaměstnanec x OSVČ

 
Zaměstnanec
OSVČ
OSVČ
OSVČ
Daň
6 252 Kč
0 Kč
0 Kč
30 750 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení
94 500 Kč
23 316 Kč
23 477 Kč
54 108 Kč
Zdravotní pojištění
40 500 Kč
21 564 Kč
21 564 Kč
25 016 Kč
Celkem odvody
141 252 Kč
44 880 Kč
45 041 Kč
109 873 Kč
Čistý příjem
260 748 Kč
75 120 Kč
115 759 Kč
260 727 Kč
Podíl odvodů na čistém příjmu
0,54
0,60
0,39
0,42


 

Hlavní partneři HK ČR