PREZENTAČNÍ VIDEO HK ČR

 

 

 

OBCHODUJTE S ÍRÁNEM
 - BRÁNA DO PERSIE
    

 

 

 

HK ČR: Novela stavebního zákona letitý problém zdlouhavého povolování staveb neřeší

ČR patří „stavebně“ mezi nejpomalejší země v Evropě. Za dobu, co v ČR trvají povolovací řízení, v zahraničí se postaví nové továrny. Přesto novela stavebního zákona, kterou předložilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), lhůty pro povolování staveb nezkracuje. Naopak umožňuje úřadům je nastavit natolik benevolentně nebo vůbec, že se výstavba českých silnic a naplňování průmyslových zón novými investory bude nadále zdržovat. Hospodářská komora ČR oceňuje, že se MMR snaží problémy ve stavebnictví řešit, předložená novela ale není dostatečně ambiciózní, jak by měla.

„Pouze jednoznačné lhůty pro úřady při povolování staveb přispějí ke zrychlení výstavby. Novela stavebního zákona ale tyto lhůty nekrátí a nastavuje benevolentně. Investoři v podnikatelském prostředí trpícího neustále se prodlužujícími řízeními při povolování staveb tak nebudou moct nadále reálně odhadnout celkovou délku řízení,“ upozorňuje na problémy předložené novely stavebního zákona prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý, podle něhož „úvahy“ správních orgánů ve stanovení lhůt tak budou muset investoři strpět, aniž by měli účinnou možnost jakkoli takové úvahy zpochybnit.

Příliš zdlouhavé povolování staveb brzdí například výstavbu silnic, ale také naplňování průmyslových zón novými investory, kteří přinášejí nová pracovní místa a přispívají k rozvoji krajů. Hospodářská komora ČR chce zjednodušit, zlevnit a zkrátit lhůty povolování staveb, zároveň ale chce zpřesnit současný stavební zákon a snížit administrativní zátěž. Proto mimo jiné prosazuje po vzoru Německa nebo Rakouska tzv. jednotné povolovací řízení.

To by sloučilo všechna potřebná řízení, jako je např. EIA, územní řízení, stavební řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny a další a výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci stavby stavebním úřadem,“ říká Dlouhý. MMR jednotné povolovací řízení avízovalo, novela ale nakonec počítá jen s tzv. koordinovaným řízením, které sloučí některé kroky při povolování staveb – územní a stavební řízení s integrací EIA. Například řízení o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo povolení ke kácení lesa se tak bude muset řešit dále odděleně. Přesto je to podle Komory alespoň první krok správným směrem.

Hospodářská komora ČR usiluje novelu významně změnit. Proto ministerstvu pro místní rozvoj poslala k návrhu novely přes 130 připomínek na 60 stranách. Připomínky zpracovali právní experti Komory na základě několika stovek podnětů z členské základny a odborných sekcí při Hospodářské komoře.

Výběr zásadních problémů novely stavebního zákona, na které Komora upozorňuje:

  • Méně razítek, méně běhání po úřadech. HK ČR prosazuje tzv. jednotné povolovací řízení. To by sloučilo všechna potřebná řízení (jako je např. EIA, územní řízení, stavební řízení, řízení o integrovaném povolení, řízení dle zákona o ochraně přírody a krajiny a další) a výsledkem by bylo jedno povolení k realizaci stavby stavebním úřadem. Stejný koncept se osvědčil např. v Německu nebo Rakousku. Přestože MMR jej avízovalo, novela počítá jen s tzv. koordinovaným řízením. To ale sloučí jen některé kroky při povolování staveb – územní a stavební řízení s integrací EIA. Např. řízení o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo povolení ke kácení lesa se tak bude muset řešit dále odděleně. 
     
  • Koordinované povolení je HK ČR připravena akceptovat jen za předpokladu výrazného zkrácení lhůt pro vydávání rozhodnutí. Podnikatelské prostředí trpí neustále se prodlužujícími řízeními, investoři nemohou tak reálně odhadnout celkovou délku řízení. Novela ale tyto lhůty nekrátí, naopak je nastavuje benevolentně nebo vůbec. Lhůty, dolní a horní hranice pro činnost úřadů je podle HK ČR potřeba stanovit konkrétně, protože pouze jednoznačné lhůty přispějí ke zrychlení řízení a k ochraně práv investorů. Jedná se např. o lhůty pro vydání kolaudačního souhlasu, koordinovaného povolení, schválení stavebního záměru, přerušení a zastavení řízení a další. Novela je ale z hlediska lhůt a jejich vymáhání opět nastavena diskriminačně a benevolence při stanovování lhůt bude negativně dopadat na investory, kteří musí „úvahy“ správních orgánů v jejich stanovení strpět, aniž by měli efektivní možnost takové úvahy zpochybnit. 
     
  • Koordinované řízení podle návrhu zákona musí trvat max. 120 až 180 dnů podle složitosti (koordinované povolení), ale v období mezi obdržením podkladů a vydáním závazného stanoviska (např. EIA) tato lhůta neběží a příslušnému úřadu tak nejsou dány žádné časové mantinely rozhodování. Tedy zůstává situace, kdy jiné navazující řízení (EIA) může protáhnout vše i na několik let. Hospodářská komora ČR proto navrhuje lhůtu 30 dnů od obdržení posouzení vlivů na životní prostředí pro vydání závazného stanoviska.  
     
  • Jakékoliv opatření obecné povahy (vymezení zastavěného území, plán územního rozvoje, územní opatření), které se bezprostředně dotýká staveb lze napadnout soudně, přičemž spory se mohou vléci dlouho. Proto Hospodářská komora ČR navrhuje 90denní lhůtu pro rozhodnutí soudu.  
     
  • Novela často pracuje s lhůtou „bezodkladně“, například u posuzování vlivů na životní prostředí v souvislosti se zveřejněním a doručením dokumentace zpracovateli posudku. Hospodářská komora ČR navrhuje určení přesné lhůty 5 dnů, jelikož na délku trvání lhůty „bezodkladně“ mají úřady různý názor. 
      
  • V novele úplně chybí lhůta k projednání žádosti o územní rozhodnutí s nutností provedení posouzení vlivů na životní prostředí mezi stavebním úřadem a příslušným úřadem. Hospodářská komora ČR navrhuje lhůtu maximálně 15 dnů. 
     
  • Současný postup MMR je nekoncepční. Novela stavebního zákona musí být koordinována s ostatními resorty (zejména s ministerstvy průmyslu a obchodu, dopravy a životního prostředí). Novela neřeší dopravní stavby, telekomunikační a IT sítě, a tak budou muset být schvalovány stejným způsobem jako třeba rodinné domy. Ty ale stojí na jednom pozemku a neprotínají několik katastrálních území.
     
  • Protože problematika liniových staveb je kompetenčně rozdělena mezi několik resortů, celý proces povolování takových staveb včetně řešení majetkoprávního vypořádání je v ČR neúměrně dlouhý. To brzdí výstavbu důležité infrastruktury a čerpání dostupných prostředků z evropských fondů. HK ČR proto podporuje myšlenku jednak přenést kompetence jednotlivých úřadů na speciální úřad, a jednak přijmout speciální právní úpravy pro veřejnoprávní povolování a další procesy související s liniovými stavbami (výkupy pozemků, vyvlastnění, posuzování vlivu na životní prostředí atd.). Zároveň prosazuje, aby zákon o liniových stavbách byl přijat současně s novelou stavebního zákona.
     
  • HK ČR prosazuje, aby požadavky vyplývající z poslední novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) byly zmírněné. Chápeme právo veřejnosti vyjadřovat se k jednotlivým stavebním záměrům. Tato práva však musí být v rovnováze s právy stavebníků a investorů. Např. omezením, že k záměru mohou vyjadřovat jen místní asociace nebo na subjekty přímo dotčené návrhem. Současný stav je totiž takový, že EIA umožňuje šikanózně zdržovat výstavbu, a to dokonce i skupinám, které zájmy na ochraně životního prostředí pouze formálně deklarují, přičemž jejich cílem může být cokoli jiného. HK ČR trvá na tom, aby se snížil také odkladný účinek rozhodnutí, např. při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
     
  • Pokud Hlavní město Praha nově nebude mít možnost vydávat vlastní stavební a územní předpisy, je nutné legislativně vyřešit, jak se bude nahlížet na projekty již realizované podle dosavadních předpisů a přechodných ustanovení – v opačném případě hrozí legislativní chaos a série žalob. Dále je nutné precizovat a legislativně ošetřit, jak Praha bude schopná bez jakýchkoli výjimek realizovat další územní a stavební rozvoj dle obecných stavebních a územních předpisů, případně vytvořit mechanismus pro zohlednění hlavních specifik metropole.

 

Hlavní partneři HK ČR