Komentář ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislava Minčiče

Slevy na sociálním pojištění: Přínosem pro podnikatele by mohly být jen za určitých podmínek

Pokud je návrh slev na sociálním pojištění důsledně promyšlen, pak jej HK ČR považuje za akceptovatelný, byť nesystémový. Hlavní otazník však visí nad tím, zda by opatření nevedlo k výpadkům plateb na sociální pojištění a následně ke zvýšení sazby odvodů či sazby daní pro celou podnikatelskou sféru.

Vláda dnes měla na jednacím stole návrh systému slev na pojistném na sociálním zabezpečení. Měl by se týkat vybrané skupiny osob, například žen vracejících se po mateřské dovolené, absolventů škol a podobně.

Hodnotíme-li návrh očima podnikatelů, jejichž největším zástupcem jsme, je první povrchní dojem spíše kladný, protože cena práce je v ČR velmi vysoká, a proto se nabízí ocenit jakékoliv opatření, které tuto cenu sníží. Jenže jde o nesystémové opatření, problémem je obecná sazba povinného pojistného. Každá speciální úleva je navíc pochopitelně spojena s dodatečným prvkem ve výkaznictví, s úpravou používaného účetního software. I když v tomto případě by nemuselo jít o významné změny v administrativním zatížení, navíc by šlo jen o nárůst individuální, nikoliv o novou plošnou povinnost i pro ty, co si na úlevu „nesáhnou“.

Principiální podmínkou pro diskuzi o případném přínosu zmíněného opatření ovšem je přesvědčivá ekonomická analýza, že slevy na odvodech pojistného na sociální zabezpečení nepovedou k propadu rozpočtových příjmů, který by posléze mohl vyústit ve zvýšení sociálních odvodů či daní pro všechny, anebo vést k plošnému zavedení dalších náročných administrativních povinností, jímž by se v rámci „boje proti daňovým únikům“ rozpočtová díra zalátala. Podnikatelská sféra se totiž obecně obává jakýchkoli opatření hospodářské politiky vlády, znamenajících úlevu pro jednotlivce, avšak zhoršení pro všechny.

V této souvislosti je nutné podotknout, že slevy na pojistném byly v návaznosti na poslední krizi zavedeny v roce 2009, avšak kvůli vysokému propadu rozpočtových příjmů byly v roce 2010 zrušeny, dokonce po souhlasném projednání s odborovými organizacemi.

Vyhnout se nelze ani otázce, jak předkladatel návrhu řeší situaci, že vybraná vrstva občanů bude odvádět do pomyslné společné pokladny, z níž se vyplácejí starobní důchody, méně peněz.

Ladislav Minčič,
ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR