PREZENTAČNÍ VIDEO HK ČR

 

 

 

 

 

 

OBCHODUJTE S ÍRÁNEM
 - BRÁNA DO PERSIE
    

 

 

 

Rozhodnutí Evropského parlamentu o omezení pracovního týdne na 48 hodin omezuje konkurenceschopnost ekonomiky

Evropský parlament dnes ve druhém čtení rozhodl, že lidé v zemích Evropské unie budou pracovat maximálně 48 hodin týdně (směrnice 2003/88/ES o pracovní době). Bruselští poslanci se shodli na takovém znění, aby už nebylo možné pracovat delší dobu. Některé členské země Unie přitom chtěly za určitých podmínek i 65-hodinový pracovní týden. Striktní stanovení pracovní doby omezuje konkurenceschopnost ekonomiky a její pružnost.

„Jsme tímto rozhodnutím Evropského parlamentu zklamáni. Možnost upravit si délku pracovního týdne podle potřeb ekonomiky Hospodářská komora České republiky vždy vnímala jako nástroj pro zachování pružného fungování podniků a flexibility při zaměstnávání pracovníků,“ uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.

Nové znění směrnice má dopad týkající se zejména snížení flexibility evropského pracovního trhu, v důsledku pak snížení konkurenceschopnosti podniků a v konečném důsledku i negativní dopad na samotné pracovníky v podobě zvýšení nezaměstnanosti jako druhotného důsledku neodůvodněné ochrany zaměstnanců.

Nejvýraznějším zklamáním pro podnikatele tak je v EP navržené postupné odstranění výjimky (tzv. „opt-outu“) pro pracovníky, což je možnost jejich souhlasu s překročením právně závazného limitu 48-hodinové pracovní doby.

Tento nástroj chápe Hospodářská komora České republiky jako nástroj pro zachování pružnosti evropských podniků. Jakkoli by nové podmínky pro užívání výjimky mohly ztížit užití v praxi, zaměstnavatelé vnímají tento kompromis jako rozumné řešení pro spojení potřebné pružnosti, pokud jde o podniky, a záruk, co se týče pracovníků.

Krom omezení maximálního týdenního rozsahu pracovní doby je dále problematickým bodem směrnice též způsob posuzování tzv. neaktivní doby pracovní pohotovosti, při níž nedojde k výkonu práce jako pracovní doby. Hospodářská komora České republiky před dnešním hlasováním podpořila jednoznačně kompromisní návrh vzešlý z jednání v Radě EU, dle kterého bylo při definování pracovní doby navrženo jasně diferencovat mezi časem pracovníka, kdy je k práci pouze připraven, ale reálně ji nevykonává (neaktivní doba pracovní pohotovosti „na zavolanou“) a mezi časem, kdy práci pro zaměstnavatele skutečně vykonává (aktivní doba započítaná do pracovní doby). Na obsahu této pozice se Rada shodla po náročných jednáních v prvním pololetí letošního roku ještě za slovinského předsednictví.

Hospodářská komora České republiky považuje ustoupení od zmíněné kompromisní pozice Rady v tomto ohledu za kontraproduktivní krok zpět a připomíná, že již více než 4 roky projednávaný návrh této směrnice by mohl být pro vnitřní trh EU přínosem jen a pouze tehdy, bude-li dosaženo politického kompromisu. Právě pozice Rady takovým pragmatickým kompromisem nepochybně byla.

Takováto rozhodnutí Evropského Parlamentu nepřispívají ke kvalitnější a funkčnější legislativě v této zvlášť citlivé oblasti, jakou nepochybně harmonizace pracovního práva je.