Komise pod palbou kritiky za plán dozoru nad finančními institucemi

Evropská komise včera podle předpokladů předložila nové schéma dohledu nad unijním finančním sektorem. Její plán vychází ze zprávy Jacquese de Larosièra vypracované na objednávku evropské exekutivy. Zatímco představitelé bankovních institucí novou legislativu vítají, řada kritiků poukazuje na fakt, že klíčové problémy neřeší.

 

V Unii v současnosti funguje více než 8 tisíc bank, avšak většina jejich aktiv je pod kontrolou přibližně 40 nadnárodních korporací. Expertní skupina vedená bývalým šéfem Mezinárodního měnového fondu Jacquesem de Larosièrem dostala v říjnu minulého roku od Bruselu pověření, aby vypracovala návrhy, které by napříště nedovolily destabilizaci finančního sektoru. Soubor doporučení se dostal na stůl komisařů letos v únoru a evropská exekutiva se jimi řídila i při vytváření principů nové legislativy. 

Ta předpokládá, že kontrola nad bankami se bude realizovat ve dvou podobách: „makro“ a „mikro“. Za „systémová“ – „makroekonomická“ rizika bude odpovídat Evropská centrální banka a další centrální banky v členských státech, zatímco dozor nad jednotlivými institucemi finančního trhu zůstane v rukou národních regulátorů.

ECB: hlavní autorita

Nově zřízený orgán – Rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Council – ESRC) má za úkol zabránit opakování destabilizace finančního sektoru – podobné, jaká nastala po kolapsu amerického hypotečního trhu v roce 2007.

Vedení ESRC má připadnout prezidentu Evropské centrální banky (ECB), nicméně k rozhodování v nové Radě budou přizvány i země stojící v současnosti mimo eurozónu. Je tomu tak proto, že nejdrtivější dopad měla krize na bankovní domy ve Velké Británii, kde se stále platí librou. Shoda se ale dost možná v takto „nabobtnalém“ orgánu bude hledat těžko, upozorňují někteří pozorovatelé.

Ať už se rozhodnutí v ESRC budou rodit lehko nebo ne, každopádně se má jednat vždy pouze o nezávazná doporučení členským státům Unie, která nicméně podle Komise budou mít velkou „morální váhu“.

Tři noví hráči pro „mikro“ dohled

Hlavní slovo v hlídání jednotlivých institucí finančního trhu budou mít i nadále národní regulátoři, avšak pomocnou ruku jim podají tři nově zřízené orgány. Ty mají mít na starosti hlavně sledování zmíněných 40 nadnárodních bankovních korporací.

Pokud nebudeme zabíhat do detailů, má nový systém fungovat zhruba takto: u finančních společností operujících ve více zemích Unie se o dohled nad jejich chováním podělí „kolegium“ národních orgánů dozoru ze států, v nichž konkrétní korporace aktivně působí. Pokud dojde mezi jednotlivými „hlídacími psy“ k rozporu, jedna ze tří nových institucí ho má dle návrhu Komise v konečné instanci rozsoudit. Tyto nové orgány nahradí existující výbory pro dohled nad evropskými bankami: CEBS, CEIOPS a CESR.

Co v návrhu chybí?

Jak se všeobecně předpokládalo, Evropská komise nepřišla s návrhem na vytvoření jediné silné instituce, která by mohla vydávat právně závazná rozhodnutí. Podle mnoha analytiků však v zásadě dnes neexistuje jiná cesta, jak dohlížet na byznys, jenž už dávno nerespektuje národní hranice. Současné schéma, kterému dominují regulátoři z jednotlivých států Unie, se přitom ukázalo jako neschopné předpovědět vážné otřesy ve finančním sektoru.

Návrhy Bruselu také elegantně obešly jeden ožehavý problém: daňový poplatníci kterého státu zaplatí ze své kapsy případný pád jedné z velkých nadnárodních bank. Podle Komise nad touto otázkou v rámci sedmadvacítky zatím nepanuje shoda.

Evropská exekutiva je také kritizována za to, že příliš otálela s předložením návrhů nového systém unijního finančního dozoru. Včera představila pouze soubor doporučení, který nebude přeměněn v detailní legislativu dřív než na podzim.

Šéf EK José Manuel Barroso se ale brání s tím, že jeho úřad použil při projednávání změn v systému dozoru stejný postup jako například u klimaticko-energetického balíčku. Předseda Komise věří, že nová pravidla pro bankovní sektor začnou platit už v průběhu příštího roku.

Evropští státníci o nich budou jednat na nadcházejícím summitu Unie konaném 18. a 19. června v Bruselu.


Zdroj: EurActiv