EU se dohodla na reformě regulace bank, má zabránit další krizi

Ministři financí Evropské unie se dnes shodli na reformě regulace finančního sektoru a dozoru nad ním. Novinářům to řekl náměstek slovenského ministra financí Peter Kažimír. Plán, jehož cílem je zabránit opakování finanční krize, počítá především s přísnější regulací bank a dalších finančních institucí.



Finanční instituce by se měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi jako v posledním roce. Očekává se, že dohodu potvrdí i lídři členských států na nadcházejícím summitu EU.

"Současná krize ukázala, že je třeba zkoordinovat přístupy centra a národních regulátorů, že je třeba přijmout určitá opatření, která zabrání díky určitému preventivnímu přístupu těm situacím, které vznikly a které do značné míry ovlivnily tu krizovou situaci," řekl novinářům český ministr financí Eduard Janota, jenž jednání vedl.

Základem návrhu EK je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a mají ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací - měli by unii varovat před případnými riziky na finančním trhu.

Druhým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors). Úkolem této instituce bude zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci. ESFS bude navíc koordinovat práci tří dalších institucí, které nově vzniknou z již existujících unijních výborů. Jedna instituce přitom bude mít na starost banky, druhá pojišťovny a třetí penzijní fondy.

Již nyní je jasné, že přísnější regulace povede k citelnému růst pravomocí Evropské centrální banky (ECB). U šéfa ECB se budou mimo jiné "sbíhat" případná varování před případnými riziky na finančním trhu v unii. Evropská centrální banka by navíc mohla rozhodovat v případě, že národní regulátoři se nebudou schopní dohodnout na společném postupu.

Podle diplomatických zdrojů ČTK růst pravomocí ECB se setkal s kritikou některých členských států EU, například Finska. Problémy s návrhem ale měla i Velká Británie či Slovensko. Bratislavě se nelíbilo, že unie chce stanovit hned několik pevných standardů, od nichž by se odvíjel dozor nad finančním trhem. Na místo toho Slováci chtěli prosadit, aby standardy byly minimální a členské státy mohli přijímat i "tvrdší" standardy v zájmu národní finanční stability. Podle verze návrhu, kterou má ČTK k dispozici, se jim tento krok nejspíš podařil.

Návrh Evropské komise, který dnes ministři s úpravami odsouhlasili, vychází z takzvané Larosierovy zprávy, kterou nedávno představili finanční experti vybraní právě EK. Celou skupinu vedl právě bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosier. Dnešní dohoda ovšem neznamená, že změny v regulaci finančního sektoru se začnou okamžitě projevovat. Na řadu nyní přijde opět Evropská komise, která by měla na podzim předložit konkrétní legislativní návrhy, jež budou regulaci a dozor upravovat. Ty pak opět čeká jednání mezi členskými státy.

"Jak víme, čertík je schovaný v detailech. Jde o velmi citlivé téma hlavně pro malé státy. My si budeme muset velmi hlídat legislativní proces," doplnil Kažimír. Upozornil tak na dlouhodobé obavy nových členských států EU, kde většinu bank vlastní zahraniční vlastníci, aby majitelé nepřevedli například kapitál finanční instituce do domovské země či národní regulátoři neztratili pravomoci ve prospěch národních regulátorů v zemí vlastníka banky.


Zdroj: ČTK